Jaké povinnosti čekají vlastníka stavby dle nového stavebního zákona?

Na mnoha webových portálech a stránkách najdete dosud odkaz na paragrafy týkající se povinností vlastníka stavby dle starého stavebního zákona. I když nejsou tyto povinnosti až tak odlišné, zmapujme si, co přesně v kterých částech zákona nový stavební zákon vlastníkům stavby ukládá. Stavba totiž v tomto případě neznamená jen rozestavěný dům tak, jak často my, laici, označujeme proces vzniku nové nemovitosti. Stavba zůstává stavbou i po dohotovení a povinnosti vlastníka přetrvávají po celou dobu její existence.

Nově o tom stavební zákon č. 283/2021 Sb., pojednává především v paragrafech 160, 161, 166, 167, 169 a 266. Konkrétně je stavebník je povinen opatřit stanovenou dokumentaci či zajistit její zpracování osobou, která k tomu má oprávnění. Také musí před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby a zajistit si příslušné souhlasy.

Stavebnímu úřadu je třeba oznámit termín zahájení stavby, zařízení nebo terénní úpravy, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, nebo u stavby prováděné svépomocí jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor. Také jakékoli změny v osobách či firmách, které vykonávají tyto odborné práce či dozor, je nutno hlásit stavebnímu úřadu.

Při provádění stavby by na místě měla být neustále veškerá dokumentace

Především dokument o povolení stavby, projekt a další dokumentace potřebná pro kvalifikované provedení stavby. Pokud se staví na etapy, což je běžné zvláště u velkých projektů, je třeba ohlásit stavebnímu úřadu fáze výstavby a umožnit provedení kontrolní prohlídky. Také zahájení zkušebního provozu se oznamuje úřadu. Již běžnou skutečností je, že nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí se přikládá také průkaz energetické náročnosti budovy.

Leccos může zkomplikovat archeologický průzkum

Stavebník má povinnost minimálně měsíc před zahájením výkopových prací informovat také archeologický ústav (resp. Ústav pro archeologii a dokumentaci památek). Podle informací na jejich webových stránkách je třeba vyplnit jednoduchý formulář, včetně harmonogramu prací a ústav následně potvrdí splnění oznamovací povinnosti.

Na základě prostudování zaslaných podkladů pak ústav zašle informace o dalším postupu. V mnoha případech právě tím vše skončí. Archeologické průzkumy jsou logicky nejčastější v městských lokalitách, kde je doba osídlení nejstarší a množství archeologicky významných artefaktů nejkoncentrovanější. Ovšem někdy se může stát, že lokalita je archeologicky významná, a pak se do akce vloží pověřený archeolog, který bude přítomen při provádění zemních prací. Archeolog poté výsledky zanese do stavebního deníku. I tím může všechno skončit, když se v průběhu prací nic zajímavého neobjeví. Stačí však maličkost – kus starého zdiva, pár střepů… a pak?

Pokud archeolog danou lokalitu posoudí jako badatelsky zajímavou, stavebník je povinen podřídit se dalšímu postupu, což většinou znamená archeologický průzkum a několikaměsíční odložení všech prací. Jediným pozitivem pro stavebníka je, že archeologické práce jsou v plném rozsahu hrazeny státem a archeologové jsou povinni po svém výzkumu uvést pozemek do původního stavu.

Ovšem tato situace je jednodušší, než když průzkum proveden nebude a během stavby se najde historicky cenný artefakt. Stavebník je v tom případě povinen to neprodleně oznámit stavebnímu úřadu a učinit vše pro to, aby nález nebyl poškozen nebo zničen. To ovšem znamená také přerušení prací a čekání, až stavební úřad či příslušní odborníci provedou na místě prohlídku a stanoví další postup. Někdy může taková situace znamenat pro stavebníka značné zdržení. Jediným pozitivem pro něj může být, že má právo uplatnit náhradu nákladů, které mu tím vznikly.

Dalo by se říci „hurá, stavba je hotová“! Ale kdepak, tím povinnosti vlastníka stavby nekončí. Končí jen jeho proces realizace stavby a on ji může začít užívat. Po celou dobu existence stavby je však povinen nejen stavbu udržovat, ale také uchovávat veškerou dokumentaci od projektu, přes provádění stavby a další rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné doklady týkající se stavby. Výjimkou je stavební deník. Ten stačí uchovat jen po dobu deseti let.