Nový stavební zákon zpřesňuje definici staveb a jejich kategorie. Co vše se mění?

Pojem stavba je tradičním a jedním z klíčových pojmů stavebního zákona. Dosavadní stavební zákon definuje pojem stavba v § 2 odst. 3 tak, že stavbou jsou veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Od 1. července letošního roku dochází k postupným změnám.

Nový stavební zákon, tj. zákon č. 283/2021 Sb., bude nabíhat postupně. Od letošního července začne platit pro stavby dopravní a technické infrastruktury. Od 1. července 2024 pak se jím začnou řídit i všechny ostatní stavby. Mezi tím, tedy od 1. ledna 2024, by mělo dojít k digitalizaci stavebních procesů, tedy k zprovoznění Portálu stavebníka. 

V novém stavebním zákoně je nově definován pojem stavba. Nová definice respektuje poznatky dosavadní praxe a soudní judikatury, takže by se dalo říci, že v mnoha směrem došlo ke zpřesnění.

Nová definice stavby

Stavba je nově vymezena jako stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek, který plní funkci stavby.

Stavba jako stavební dílo musí být výsledkem záměrné lidské činnosti, a je provedena za použití stavebního materiálu, přičemž musí být splněny požadavky na stavby  (§ 153 nového stavebního zákona). Stavba je výsledkem stavební nebo montážní činnosti, tj. určitého technologického postupu, a je provedená na konkrétním místě (pozemku nebo stavbě).

Definiční znaky stavby musí splňovat také výrobek plnící funkci stavby. Přitom není z hlediska stavebního zákona rozhodující, zda byl vyroben u výrobce a na místo, kde bude užíván, dopraven jako celek a tam osazen, nebo zda je montován přímo na staveništi z dílů dodaných výrobcem. V obou případech musí být na výrobek plnící funkci stavby uplatňovány shodné požadavky jako na stavbu, a to jak z hlediska jeho umístění na pozemku, tak z hlediska splnění technických požadavků. Výsledné vlastnosti výrobku plnícího funkci stavby garantuje výrobce.

Nový stavební zákon rozlišuje jen čtyři kategorie staveb

Jsou to: stavby drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k zákonu, stavby jednoduché, uvedené v příloze 2 zákona, stavby vyhrazené, uvedené v příloze 3, a stavby ostatní.

Stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, se považují za jednoduché stavby dle přílohy č. 2, odst. a). Sem tedy budou patřit běžně velké rodinné domy či rekreační chaty, pokud nebudou splňovat parametry drobných staveb.

Do těch totiž nyní patří stavby související s bydlením a rodinnou rekreací do plochy 40 m2, ale především výrobky plnící funkci stavby, včetně základové konstrukce, do 55 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky. A to znamená především mobilní domy. Jejich umístění bude vždy vyžadovat územní rozhodnutí nebo územní souhlas stavebního úřadu.

Mýty, že mobilní dům je možné "zaparkovat" kdekoli, snad již dávno padly

Nová definice stavby v novém stavebním zákoně to dále upřesňuje. Proto je třeba vědět, že mobilní dům, využívaný pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, bude úřady posuzován ze stejných hledisek jako stavba rodinného domu nebo stavba pro rekreaci. Musí být tedy umístěn na pozemku v souladu s územně plánovací dokumentací, odpovídat architektonickým hodnotám v území, a také splňovat podmínky mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti, hygieny, úspory energie a tepla.