Odkaz nebo dědictví? Jak zabezpečit nemovitost před nechtěnými dědici

Nový občanský zákoník navrátil do dědického práva odkaz. V dědickém právu se obecně uplatňuje princip univerzálního dědického nástupnictví, což znamená, že dědic nastupuje nejen do zůstavitelových práv, ale i do povinností. Odkaz je z tohoto pravidla výjimkou.

Odkaz je vlastně nařízení, aby se určitá věc vyjmula z dědictví a dědici ji vydali někomu jinému. Může jej zůstavitel zřídit dědickou smlouvou, závětí nebo dovětkem. Dovětek, na rozdíl od závěti a dědické smlouvy neurčuje dědice, ale zůstavitel jím činí jiná opatření, jako je právě zřízení odkazu, stanovení podmínek dědicům či odkazovníkům a podobně. Dovětek může být pořízen buď současně se závětí, nebo samostatně.

Osoba, které přísluší právo z odkazu, je odkazovníkem. Výhodou zřízení odkazu je zejména zrychlení dědického řízení, protože odkazovníci nejsou dědici, a tak nejsou účastníky dědického řízení. Odkazovníka se také netýkají případné dluhy zůstavitele. 

Avšak podle občanského zákoníku musí každému z dědiců zůstat z hodnoty dědictví alespoň jedna čtvrtina odkazy nezatížená. Zatíží-li zůstavitel dědice více, může v takovém případě dědic uplatnit své právo na poměrné zkrácení odkazu. Proto je vhodné zřízení odkazu vždy konzultovat s notářem, právě tak jako poslední vůli.

Odkaz a pododkaz

Odkazem se odkazuje přímo dané osobě určitá věc či peníze. Například lze vybrané nadaci odkázat svůj dům, aby v něm provozovala svou činnost, sociální služby, charitu, zřídila v něm dětský domov a podobně.

O tom, kdo takový odkaz získá, nemusí ani zůstavitel za svého života rozhodnout. Stačí, pokud jasně u notáře vyjádří, která nemovitost, případně jiný odkaz a v jaké výši, má připadnout jakékoli nadaci, spolku či jiné organizaci, a určí, kdo po jeho smrti danou organizaci vybere. Mohou to být dědicové, soud, nebo jiná pověřená osoba, například vykonavatel poslední vůle.

Zůstavitel může zřídit i tzv. pododkaz. To znamená, že splnění dalšího odkazu přikáže samotnému odkazovníkovi, který je povinen pododkaz splnit i za předpokladu, že jeho hodnota přesahuje hodnotu jeho vlastního odkazu.

Příklad: Zůstavitel má dvě dospělé děti. Jeden je bohatý podnikatel, který veškeré vydělané prostředky spotřebuje pro sebe. Avšak vlastní velkou budovu, kterou nevyužívá. Druhý pracuje jako sociální pracovník. Zůstavitel může přikázat synovi – podnikateli formou odkazu, aby budovu převedl na svého bratra, který v ní zřídí dětský domov. V podstatě mu tím dá podmínku, bez níž nezíská svůj podíl na dědictví. Splnění podmínky by se mohl vyhnout jedině tak, že odmítne celé dědictví včetně odkazu. Jeho podíl na pozůstalosti se pak rozdělí mezi zbylé dědice.

Odkazem lze také určit podmínky pro odkazovníky, například že předání nemovitosti se uskuteční pouze tehdy, pokud určený bratr založí dětský domov, či jinou instituci, která bude sídlit a vykonávat činnost v odkazované nemovitosti. Pokud ji nesplní, může být nemovitost určena k prodeji a výtěžek z ní připadnout jiné organizaci či nadaci.

V jakém termínu má být odkaz splněn?

Odkazem se lze odměnit svým přátelům, spolupracovníkům či osobám, které se o zůstavitele staraly v období nemoci či ve stáří. Odkazem mohou být i konkrétní věci, automobil, obraz, sbírka známek. Odkazy těchto konkrétních věcí by měly být předány neprodleně. Ostatní odkazy jsou splatné či mají být předány do jednoho roku.

Každý rok přechází do vlastnictví státu majetek v hodnotě stovek milionů korun od zůstavitelů, kteří nemají dědice. Například v roce 2021 stát řešil 1 498 případů odúmrtí a převzal majetek v souhrnné hodnotě více než 278 milionů korun. Přitom každá malá částka, natož nemovitost, kterou lze prodat nebo jinak využít, může pro spolky či charitativní organizace znamenat podstatnou pomoc pro jejich budoucí práci.