Darování nemovitosti s příkazem omezuje dispoziční práva vlastníka

Je možné darovat nemovitost a stanovit si podmínku, že ji obdarovaný nikdy neprodá? Co se stane, když dárce zemře? Končí tím tato podmínka nebo pokračuje dále a v případě dědictví přechází na další generace? Podívejme se, co říká k této problematice občanský zákoník.

Za jakých podmínek lze něco darovat
Právní úprava darování je obsažena v občanském zákoníku, paragrafy 628 až 630. Darování není jednostranný úkon, i když by se to mohlo zdát. Dárce sice cosi dává, ale darovaný musí dar přijmout. Pokud by jej nepřijal, je úkon neplatný. Teprve v okamžiku, kdy obdarovaný výslovně uvede, že dar přijímá, je uzavřena darovací smlouva.

Základním znakem darování je bezúplatnost. To znamená, že dárce neobdrží za svůj dar žádnou protihodnotu. Lze ale něco darovat a domluvit se na službě, kterou bude obdarovaný poskytovat darovanému. Například že rodiče darují synovi nemovitost a on jim bude nakupovat v případě nemoci.

Pokud by se ovšem obdarovaný zavázal pro dárce vykonat něco, co majetkovou hodnotu má, již nepůjde o darování. Takže pokud by rodiče darovali synovi nemovitost s podmínkou, že jim zrekonstruuje byt, již nejde o darování, neboť rekonstrukce bytu zřejmě nesplní podmínku bezúplatnosti (práce na rekonstrukci, případně materiál lze vyčíslit).

Odkládací podmínka
V darovací smlouvě je možné sjednat odkládací a rozvazovací podmínku. Odkládací podmínka znamená, že se účinnost smlouvy odloží na dobu, než nastane skutečnost, která je podmínkou darování. Například rodiče uzavřou darovací smlouvu, že synovi darují pozemek, pokud odpromuje, dosáhne určitého věku, ožení se a podobně. V tomto případě se návrh na vklad do katastru podává až po splnění dané podmínky, kdy smlouva nabude účinnosti. V případě, že podmínka nebude splněna, smlouva účinnosti nikdy nenabude.

Jediné, co dárce nemůže, podmínit si darování nemovitosti svou smrtí. Taková podmínka bude neplatná a s ní celá smlouva.

Rozvazovací podmínka
Rozvazovací podmínka znamená, že dar musí být použit na účel, uvedený ve smlouvě. Rodiče například darují dětem dům a podmíní si, že v něm musí bydlet, nebo vybudovat léčebné zařízení, útulek pro zvířata a podobně. Pokud nemovitost nebude sloužit tomuto účelu a děti ji například budou chtít prodat, darovací smlouva zanikne.

Darování s příkazem
Časté je, že rodiče mají snahu darovat potomkům nemovitost s tím, že "musí zůstat v rodině". Tato podmínka se nazývá darování s příkazem (§ 2064 odst. 1 OZ – příkazem může vzniknout povinnost konat, nekonat, něco strpět atd. a nesplnění takového příkazu se posuzuje jako rozvazovací podmínka).

Tento příkaz však musí být dostatečně určitý a musí být odůvodněn vážným zájmem. Pokud by to bylo tzv. navždy, bylo by to pro obdarovaného velmi nevýhodné, protože by došlo k poměrně zásadnímu omezení práva disponovat s darovanou nemovitostí. Proto se má za to, že je třeba stanovit dobu tohoto příkazu a řádně ji odůvodnit.

Jestliže by darovací smlouva neobsahovala přiměřenou dobu a její odůvodnění, je možné, že tato část darovací smlouvy bude zneplatněna. Obdarovaný může požádat soud, aby tento příkaz zrušil.

Stává se, že babička říká vnučce "…tenhle dům ti dám, až dostuduješ", ale převod neuskuteční. Takovému slibu se říká darovací slib. Avšak pokud není tento slib uzavřen písemně, nelze jej vymáhat. Na druhou stranu, pokud dárce nesplní svůj darovací slib, může se obdarovaný domáhat plnění žalobou u soudu.