Může dědic po úmrtí vlastníka nemovitost ihned prodat nebo pronajmout?

Po úmrtí člověka, který žije sám, zůstane prázdný byt či dům. Mnoho příbuzných nemá jasno v tom, co lze před započetím dědického řízení s nemovitostí udělat, například zda lze něco odnést či vyklidit.

Kdo má nárok dědit?
Dědění probíhá na základě dědické smlouvy nebo závěti. Pokud neexistuje ani jedno z toho, dědí se na základě zákona. Přednost mají nejbližší příbuzní (manžel, děti, rodiče). Pokud je zůstavitel nemá, přichází na řadu blízký spolubydlící – tj. osoba, která se zůstavitelem alespoň jeden rok před smrtí žila ve společné domácnosti. Následují sourozenci a vzdálení příbuzní.

Jak probíhá dědické řízení?
Dědické právo sice vzniká již smrtí zůstavitele, konkrétní dědic ale získá konkrétní věc až na základě rozhodnutí v dědickém řízení. Jeho vedením pověřuje soud notáře. Notář nejprve zjistí, jaký je majetek zemřelého. Většinou si k tomu pozve nejbližší příbuzné nebo osobu, která zajišťovala pohřeb.

V případě, že se jedná o dědění nemovitosti v osobním vlastnictví, notář bude žádat odhad ceny nemovitosti. Právě tak bude třeba v případě družstevního podílu podat informaci o výši tohoto podílu. V rámci dědického řízení je třeba nejprve ocenit veškerý majetek, tedy i nemovitost, a pak o něm rozhodnout.

Poté, co notář v dědickém řízení rozhodne a nikdo se neodvolá, stávají se určení dědicové vlastníky dědictví. U nemovitosti zajistí notář zápis dědice do katastru nemovitostí.

Kdy je možné nemovitost vyklidit?
Jestliže je dědic jeden, je situace jednodušší. Pokud je dědiců více, musí se všichni na úkonech, které chtějí provést v nemovitosti, shodnout. Předpokládá se za samozřejmé, že dědicové bezprostředně po úmrtí vyklidí z nemovitosti tzv. zkazitelné věci, jako jsou potraviny, květiny a podobné. Rovněž tak je možné odvézt osobní věci zesnulého, pokud nemají mimořádnou hodnotu. Vyklidit je možné například oblečení, obuv a běžné věci denní potřeby.

Přihlásit do dědického řízení by se však měly veškeré finanční náležitosti – vkladní knížky, účty u bankovních ústavů, šperky, obrazy a další majetek, jehož hodnota může ovlivnit výši dědictví. Není třeba nic zatajovat. Ze zděděného majetku se již od roku 2014 neplatí žádná daň.

Na které úkony je třeba mít svolení soudu?
Správu pozůstalosti, pokud zemřelý neurčil jinak, vykonávají všichni dědicové. Mohou se ale domluvit, kdo ji bude vykonávat, a uzavřít o tom dohodu o správě pozůstalosti. Zákon jim ani nezakazuje v době, kdy dědické řízení ještě nebylo skončeno, věci náležející do dědictví prodat, darovat či pronajmout. Možná je také rekonstrukce nemovitosti. Mohou to však učinit jen se svolením soudu. Soud je povinen dbát, aby těmito úkony nebyl žádný z dědiců poškozen nebo aby tím nebylo ohroženo uspokojení pohledávek věřitelů.

Lze prodat nemovitost ještě před ukončením dědického řízení?
Nemovitost lze se svolením soudu pronajmout. Dědicové ji však také mohou – a to bez svolení soudu – nabízet v průběhu dědického řízení ke koupi. Na uzavření kupní smlouvy ale musí počkat až do rozhodnutí notáře. Nabytím právní moci rozhodnutí se dědic stává vlastníkem nemovitosti. Zápis vlastnického práva do katastru pak má pouze evidenční charakter.

Oprávněný dědic může uzavřít kupní smlouvu na převod nemovitosti již před zápisem jeho vlastnictví v katastru. Z praktického hlediska je však lépe vyčkat s podáním návrhu na vklad nového vlastníka, až bude v katastru uveden jako vlastník dědic – tj. prodávající.