Co dělat při úmrtí spoluvlastníka nemovitosti
Nejčastěji spoluvlastní nemovitost rodiče a děti, partneři nebo manželé či sourozenci, kteří ji často získali děděním. Spoluvlastníky však mohou být také partneři, kteří nemusí být ze zákona dědicové jeden druhého. Když jeden z nich zemře, nastává čas rychle jednat. Zvláště když jsou na zemřelého vedeny základní poplatky za nemovitost.
Jak to bude s energiemi?
Spoluvlastník v první řadě potřebuje zajistit pro nemovitost i nadále dodávky energií a jejich úhradu. Můžeme předpokládat, že oba spoluvlastníci mají přehled o tom, odkud berou energii i další služby a mají vzorný šanon se smlouvami, fakturami a platbami. Ne vždy to tak ale je. Když nemá spoluvlastník přehled o platbách či dodavatelích, musí je dohledat. Smrtí totiž tyto smlouvy nezanikají a je třeba je dále dodržovat – platit zálohy a vše, co je třeba.
Proto musí přeživší spoluvlastník nejprve zmapovat pravidelné platby, které s nemovitostí souvisejí – elektřina, voda, plyn, pojištění domácnosti, hypotéka, platby do fondů SVJ a podobné. Pokud nedohledá potřebné dokumenty, musí dodavatele zjistit jinak. U dodavatelů vody a kanalizace je to poměrně jednoduché, protože ti jsou daní pro příslušnou lokalitu a lze se na ně doptat buď u SVJ (v případě bytu), nebo na obecním či městském úřadě (pokud jde například o rodinný dům). Co se týká elektřiny a plynu, je možné dodavatele zjistit například podle čísla odběrného místa u Energetického regulačního úřadu. Když ani to nejde, nezbyde, než si sednout k telefonu a obvolávat.
Pokud platby za energie odcházejí z účtu zemřelého a je tam dostatek finančních prostředků, mohou platby odcházet tak, jako dosud. Ale pozor na to! Nelze se spoléhat například na to, že bude na účet chodit nadále důchod. Ten sociální správa již posílat nebude a případný zůstatek banka musí vrátit. Banka také účet po úmrtí zablokuje, resp. zmrazí, ale bude dále přijímat na účet platby a z účtu se budou hradit trvalé příkazy, a to až do ukončení dědického řízení. Banka pouze zruší k účtu přístup tak, aby jej nikdo nemohl zneužít.
Co s hypotékou?
Některé banky umožňují zřídit u běžného účtu tzv. dispoziční právo. Majitel účtu tím umožňuje jiné osobě, aby na účtu zadávala platební příkazy, vybírala či vkládala peníze či používala internetové bankovnictví. Po úmrtí majitele může zůstat dispoziční právo zachováno. Záleží na podmínkách účtu, některé banky disponentské právo ruší automaticky a k účtu se pak nedostane nikdo.
Byl-li nákup nebo výstavba nemovitosti financována hypotečním úvěrem zemřelého, je po obdržení úmrtního listu vhodné informovat banku a projednat další postup. Většinou je při uzavírání smlouvy o hypotečním úvěru sjednávána zároveň životní pojistka, která by mohla splacení zbylého dluhu pokrýt, ale nemusí to být vždy, záleží na přesné specifikaci dané pojistky.
Spoluvlastník však musí zajistit, aby splátky hypotéky byly hrazeny i nadále do té doby, než se vyřeší dědictví a případná pojistka. Pokud není na účtu zemřelého, z něhož se hypotéka hradila, dostatek peněz, buď je tam musí posílat spoluvlastník, nebo se dohodnout s hypoteční bankou, že bude do doby vyřešení situace hradit splátky ze svého účtu. S bankou bývá také možné sjednat odklad splátek.
Jak postupovat, pokud spoluvlastníci nemovitost pronajímali?
Pokud spoluvlastníci nemovitost pronajímali, nájemní smlouva platí dále, i když jeden ze spoluvlastníků zemřel. Ovšem část nájemného, kterou zesnulý spoluvlastník inkasoval, nyní tvoří součást dědictví, na to je třeba pamatovat. V případě, že se z prostředků za pronájem provádí údržba nemovitosti, je třeba ji omezit na nutné minimum a počkat na výsledek dědického řízení. Každopádně je třeba náklady na opravu doložit notáři, protože jsou součástí vypořádání v rámci dědictví.
Stále existuje mnoho parterů, manželů, kteří mají zřízený účet, jehož vlastníkem je však pouze jeden z nich. V případě úmrtí vlastníka účtu se tak pozůstalý může ocitnout dočasně bez prostředků, a to může zkomplikovat život i v platbách za provoz nemovitosti. Ovšem banky jsou povinny čekat na skončení dědického řízení, které v nejlepším případě trvá několik měsíců.
Odborníci proto doporučují, aby každý člen rodiny měl svůj vlastní bankovní účet a na něm přiměřené finanční prostředky, s kterými může volně disponovat.
Související články
Odkaz nebo dědictví? Jak zabezpečit nemovitost před nechtěnými dědici
Odkaz je vlastně nařízení, aby se určitá věc vyjmula z dědictví a dědici ji vydali někomu jinému. Může jej zůstavitel zřídit dědickou smlouvou, závětí nebo dovětkem. Dovětek, na rozdíl od závěti a…
realitní zpravodaj
18. 7. 2022
Jak postupovat v případě úmrtí nájemce
Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. V tom případě nájem pokračuje, pokud osoba, na…
realitní zpravodaj
28. 3. 2022
O nemovitosti nabývané děděním je nejlepší rozhodnout předem
Pokud zemřel blízký člověk, je to vždy událost, která zasáhne do života mnoha osob. Po prvním šoku však přicházejí na řadu praktické záležitosti. Jednou z významných je, jak naložit s majetkem…
realitní zpravodaj
12. 1. 2022
Jak postupovat při prodeji zděděné nemovitosti
22.1.2016 - Dědické řízení je pro pozůstalé mnohdy náročným procesem. Zejména pokud jsou mezi nimi nějaké neshody. Majetek se dělí a zejména u nemovitých věcí se vlastníky může stát více dědiců. V…
realitní zpravodaj
22. 1. 2016
Dřevostavby - výhody, nevýhody, mýty
25.2.2008 – Po čase se opět vracíme k emailům od našich čtenářů. Tentokrát budeme reagovat na dotaz manželů Navrátilových z Brna, kteří nás poprosili o informace týkající se dřevostaveb. Poprosili…
realitní zpravodaj
23. 2. 2008