Jak postupovat v případě úmrtí nájemce

Jaké povinnosti má dědic nájemce a jaká práva pronajímatel, pokud chce vyklidit pronajatý byt? Jestliže nájemce zemře, je třeba byt vyklidit. Ale mnozí dědicové se domnívají, že musí počkat až na ukončení dědického řízení. Pronajímatel má zase pochopitelnou snahu byt uvolnit co nejdříve, aby jej mohl znovu pronajmout.

Zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. V tom případě nájem pokračuje, pokud osoba, na níž nájem přešel, neoznámí pronajímateli do jednoho měsíce od smrti nájemce, že v nájmu nehodlá pokračovat.

Když byl zemřelý nájemce jedinou osobou v bytě
Zemře-li nájemce, který bydlí v bytě sám, práva a povinnosti z nájmu přecházejí na jeho dědice. Ti často ve snaze vyřešit vše rychle situaci zamotají – nekontaktují pronajímatele, neplatí nájemné, ale rovnou byt vyklidí a klíče hodí třeba do schránky vlastníka domu nebo nechají u sousedů. A myslí si, že je vše v pořádku.

Takto však nelze nájemní vztah po zemřelém ukončit. A to nejen u nájmu bytu, ale třeba i u nájmu pozemku či jiné nemovitosti. Nájemní vztah prostě trvá tak, jak je nastaven v nájemní smlouvě a práva a povinnosti z ní přecházejí na dědice.

Dědic může ukončit nájemní vztah výpovědí
Zákonem není ani stanovena doba, po kterou nájem přechází. Takže pokud měl nájemce uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou, přechází takto smlouva na dědice. Právě tak u nájemní smlouvy na dobu určitou.

Nájemcův dědic může vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl o smrti nájemce a o svém dědickém právu, nejpozději však do šesti měsíců od nájemcovy smrti. Až samotné doručení výpovědi pronajímateli je základem pro to, aby nájemní vztah skončil. Následuje dvouměsíční výpovědní doba a teprve poté nájem zaniká.

Vyklizení bytu dříve, než se rozhodne o dědictví
Podle právního řádu by vyklizení pozůstalosti mělo nastat až tehdy, kdy je možné disponovat s majetkem zesnulého, tedy po dědickém řízení. Nicméně pokud je dědic jeden nebo jsou dědici ve shodě, mohou byt vyklidit kdykoliv po úmrtí, a to zvláště v případě, že jde o běžné věci denní potřeby a byt neobsahuje žádné předměty, které by hrály roli v dědickém řízení. To by mohlo být například v případě různých sbírek, obrazů, šperků a dalších cenností. Pokud se i v tomto případě dědicové shodnou, mohou byt vyklidit, ale cenné předměty by měli zdokumentovat, pokud tak neučinil nájemce, a přihlásit do dědického řízení.

Pokud dědicové odmítají vyklidit byt
Může nastat situace, že dědické řízení již proběhlo, ale dědicové byt odmítají vyklidit. Například proto, že odmítli dědictví. Nebo nemají zájem o pozůstalost, která v bytě zůstala. Jestliže se dědicové k vyklizení nepřihlásili, ačkoliv jiné statky dědili, může pronajímatel byt vyklidit a následně na nich vymáhat poplatky za likvidaci pozůstalosti. Nelze však vymáhat po jakémkoli příbuzném, ale pouze po dědicích.

Jestliže dědicové dědictví odmítnou, měli by o svém záměru co nejdříve informovat pronajímatele. Ten pak může byt vyklidit a pohledávku za vyklizení přihlásit do dědického řízení.

Každopádně pronajímatel by se měl co nejdříve po úmrtí nájemce zkontaktovat s dědici, pokud oni nekontaktují jeho. Vystěhováním věcí bez jejich souhlasu by se mohl dostat do střetu se zákonem. Takovým případem se zabýval dokonce Nejvyšší soud, který v rozsudku mj. uvedl, že "pozůstalá neměla možnost se rozhodnout, které věci po zemřelém si ponechá a které odstraní, a pronajímatel tak zasáhl do jejího práva na soukromí a uchování památky po nejbližším rodinném příslušníkovi."