Jak postupovat, když chce váš spoluvlastník vyplatit svůj podíl na nemovitosti?

Spoluvlastnictví nemovitosti vzniká většinou děděním, i když mohou být i jiné případy. Nicméně tento typ spoluvlastnictví je nejčastějším předmětem sporů, které často nemají dobrý konec. Jak tomu předejít?

Velkou výhodou je, když spoluvlastníte nemovitost s někým, s nímž máte stejné cíle a podobné finanční možnosti. Často na velkou nemovitost je tak více rukou na práci, údržbu i financování potřebných oprav či inovací. Ne vždy to tak ale je. Zvláště pokud se jedná o nemovitost, která se nedá reálně rozdělit.

Vícegenerační dům bude snadné rozdělit na dva či tři malé byty s vlastními měřidly energií a soukromím pro jednotlivé uživatele. Ne u všech domů je ale toto řešení možné. Pokud k tomu přičteme fakt, že málokdo má na vyplacení ostatních spoluvlastníků, je možné se dostat do patové situace, z níž je často jediným únikem nemovitost prodat a rozdělit si peníze.

Pokud jsou příkladně čtyři spoluvlastníci – jeden rodič a tři děti, které dědily po druhém zemřelém rodiči, nemusí mít všichni zájem o spoluvlastnictví jedné nemovitosti. Ať již z důvodu, že vlastní jinou nemovitost a potřebují do ní investovat, nebo se jejich životní styl neshoduje s péčí o nemovitost či ostatními dědici.

Co říká zákon?

Podle zákona však nesmí být „žádný spoluvlastník nucen k tomu, aby ve spoluvlastnictví setrval“. Je tedy možné, aby kterýkoli ze spoluvlastníků svůj podíl prodal. Ideální je, když ostatní spoluvlastníci nebo jeden z nich mají na odkoupení tohoto podílu finanční prostředky. Pokud tomu tak není, může spoluvlastník prodat svůj podíl třetí osobě. Což jsou často specializované firmy, které se výkupem spoluvlastnických podílů zabývají.

Co však čeká poté ostatní spoluvlastníky?

Většinou obdobný kolotoč. Protože nový spoluvlastník – firma či realitní kancelář – zřejmě nebude mít v úmyslu bydlet v nemovitosti nebo ji využívat spolu s dalšími spoluvlastníky. A tak opět nejprve nabídne svůj podíl k odkoupení spoluvlastníkům. Pokud nabídky nevyužijí nebo se nedohodnou na prodeji nemovitosti, rozhodne o tom na návrh daného spoluvlastníka soud. Nejčastěji pak soud rozhodne o prodeji nemovitosti a vypořádání spoluvlastnických podílů získanými prostředky.

Jak zabránit zbytečným komplikacím?

Důležité je mluvit v rodině o majetkových věcech včas. Rodina by se měla dohodnout, co se stane až například jeden z rodičů, kteří vlastní dům, zemře, a druhý bude dědit společně s dětmi.

Rodiče si mohou sjednat v domě bezplatné věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti, posílené o zákaz jejího prodeje. Také lze maximálně na 10 let sjednat zákaz zrušení spoluvlastnictví bez výslovného písemného souhlasu přeživšího rodiče. Břemeno i zákazy se budou automaticky vztahovat i na spoluvlastnické podíly.

Také lze tyto podmínky sjednat v darovací smlouvě, jíž za svého života darují nemovitost dětem nebo jednomu z dětí. Druhé pak může obdržet například finanční kompenzaci, starožitnosti, sbírkové předměty a podobně. Je však třeba toto v rodině řádně promyslet a prodiskutovat a ujistit se, že možný obdarovaný má o danou nemovitost zájem.

Stát nechává dohodu na lidech, a zřejmě dobře dělá. Ne vždy je zrušení spoluvlastnictví či zpeněžení spoluvlastnického podílu na škodě věci. Pokud například nemovitost chátrá nebo bude třeba vynaložit značné prostředky na údržbu, které nemá rodina k dispozici, je to jediná cesta, jak zachránit rodinné peníze. A i když je někdy těžké se v pozdějším věku stěhovat, může to být mnohem lepším řešením než zachraňovat zchátralou nemovitost za cenu zadlužení.