Jak předejít sporům při dědění nemovitosti? Jednou z možností je kolace

Nejednou se stává, že některý z dědiců obviní druhého, že dosáhl přepisu nemovitosti na sebe za života rodiče manipulací či podobným nátlakem. Pokud chce mít majitel nemovitosti jistotu, že jeho majetek zdědí oprávněný dědic, je třeba oznámit všem a včas svou vůli. Předejde tak zbytečným komplikacím.

Možností, jak přenechat rodinný májetek budoucím generacím je více. Někteří nechají rozdělení pozůstalosti na notáři, jiní dávají přednost sepsání závěti. 

Když rodič daruje nemovitost jednomu z potomků

Pokud jej daruje více než tři roky před svou smrtí, je darovací smlouva platná v plném rozsahu a nelze ji nijak zpochybnit, pokud byl v tu dobu zůstavitel zdráv a nelze předpokládat, že tak učinil pod nátlakem. Většinou se tak děje v případech, že obdarovaný v domě bydlí spolu s rodičem a součástí darovací smlouvy je například ustanovení o výminku nebo závazek k péči o rodiče do konce života. Pokud rodič daruje jednomu z potomků dům a do tří let zemře, mohou ostatní potomci - dědici - uplatnit tzv. kolaci.

Co je to kolace a jak se používá

Kolace v dědickém řízení znamená započtení na dědický podíl. Započítává se to, co někteří dědici získali od zemřelého v posledních třech letech před jeho smrtí. Nezapočítávají se běžné dárky třeba k narozeninám, Vánocům a podobně. Započítává se ale to, co zemřelý poskytl v tomto tříletém období některému ze svých potomků například na založení samostatné domácnosti, na rozjezd podnikání, nebo i částku, jíž uhradil jeho dluhy.

Započtení na dědický podíl může také dárce výslovně zakotvit do závěti nebo dědické smlouvy. Pak se započtou dary všem dědicům.

Pokud není kolace výslovně stanovena v závěti, je nutno, aby o ni ten dědic, který se cítí znevýhodněný, požádal soud. Odůvodněnost znevýhodnění se zkoumá v každém konkrétním případě zvlášť a je na úvaze soudu, zda započtení jakožto kompenzaci nespravedlivého znevýhodnění povolí. Zpravidla by však měl vzít v potaz důvody obdarování, důsledky pro obdarovaného, okolnosti, které darování provázely, či míru zvýhodnění. Choval-li se například nepominutelný dědic vůči zůstaviteli dlouhodobě v rozporu s dobrými mravy, mohl jej zůstavitel znevýhodnit právě tím, že významnou část svého majetku ještě před smrtí daroval jinému. Kolace by v takovém případě nebyla opodstatněná.

Jak se kolace provádí v praxi

Hodnota započítávaného daru se přičte k čisté hodnotě dědictví. Ze součtu se vypočtou jednotlivé hypotetické dědické podíly a u obdarovaného se z jeho podílu odečte hodnota daru. Pokud by hodnota započítávaného daru byla vyšší než takto vypočtený podíl, nemusí sice do dědictví nic vracet, ale sám také nedědí.

Příklad: Jeden ze sourozenců dostal rok před smrtí darem od rodiče dům v hodnotě 5 mil. korun. Druzí dva neobdrželi nic. Majetek rodiče činí další 4 miliony korun v úsporách, obrazech a špercích. Celková hodnota majetku je tedy 9 milionů a každý ze sourozenců by měl získat 3 miliony korun. První již obdržel dům ve vyšší hodnotě, a tak se ostatní dva sourozenci rozdělí o zmíněné 4 miliony. Dostane tedy každý dva, což je méně, než by měli v případě, že by dům spadal do dědictví.

Jediné, co mohou sourozenci udělat, je obrátit se na soud a prokázat, že darovací smlouva byla uzavřena pod nátlakem, nesvobodně nebo bez vážné vůle zůstavitele. Prokazování bývá ovšem velmi složité a výsledek takových sporů nejistý.

Často lidé říkají "proč závěť, po mně potopa". Ale předejít zbytečným sporům potomků, které zanechají často rozvrácenou rodinu nebo minimálně "pachuť nespravedlnosti", je snadné. Závěť či spravedlivé vypořádání majetku před smrtí a zdůvodnění, proč se zůstavitel.