Praní špinavých peněz v oblasti realit. Proč musí klienti prokazovat původ svých úspor?

V loňském roce se kontroly Finančního analytického úřadu soustředily v oblasti praní špinavých peněz také na realitní makléře. A byly uděleny i vysoké pokuty za nedodržení některých pravidel, jejichž cílem je kontrolovat, aby nebyly prostřednictvím nákupu a prodeje nemovitostí legalizovány peníze z hazardu, obchodu s drogami či financování terorismu.

Loni například udělil FAÚ stopadesátitisícovou pokutu jedné moravské realitní kanceláři, když kontrola odhalila, že realitní kancelář dostatečně nezkoumala, odkud pocházejí peníze, jimiž klienti platí za nakupované byty a domy. U prodávajících nezjišťovala původ jejich majetku a u obchodů za desítky milionů korun si ani správně nezaznamenala všechny identifikační údaje klientů.

I když realitní kanceláře mají mít zpracovaný systém vnitřních zásad, který stanoví, jak u každého realitního obchodu postupovat, aby byl zákon o praní špinavých peněz dodržen, přesto dle kontroly FAÚ většina realitních makléřů a kanceláří vůbec tento problém neřeší, či své vlastní vnitřní předpisy nedodržuje. Pokud však svůj postup nezmění, mohou se dříve či později dostat do velkých problémů. Pokuty mohou být i v řádech milionů, a tak pro mnoho makléřů prakticky likvidační.

Klienti se cítí otázkami na původ peněz či majetku dotčeni?

Podle webového portálu Seznam Zprávy, který informoval o prováděné inventuře ruského majetku v ČR, konstatoval Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří ČR, že makléř mnohdy nemá z čeho poznat, zda může jít o podezřelou osobu a podezřelou transakci. "Klienti se cítí i dotčeni, když se ptáme, kde na to vzali. Nejsme policisté a nemáme ani takové možnosti, jaké mají banky či pojišťovny," vysvětloval Borůvka, proč je hlášení ze strany realitních kanceláří na FAÚ tak málo. Některým klientům, zvláště těm, kteří se exponují v politice, se tyto postupy nelíbí a ohrazují se proti nim s tím, že makléř zasahují do osobních věcí, do nichž mu nic není. Jenže opak je pravdou.

Co vše je třeba o transakci a klientovi zaznamenat

I když stát k zákonu nevydal žádnou směrnici, jak by měli makléři své klienty přesně prověřovat, je dostatek možností, jak zákonu dostát. První je identifikace osoby, a to nejen osoby, která nemovitost kupuje, ale také té, která nemovitost prodává. Klient musí před podpisem zprostředkovatelské smlouvy předložit svůj doklad totožnosti a makléř zapíše potřebné údaje do svého protokolu. Pokud se podpis realizuje na dálku, musí být provedena tzv. zprostředkovaná identifikace (tedy podpis na Czech Pointu či u jiné ověřovací služby). Identifikaci lze provést na dálku také platbou. Klient pošle ze svého účtu libovolnou částku a k tomu zašle naskenované dva doklady.

Poté je třeba, aby makléř zjistil, zda klient je či není "politicky exponovaná osoba". Pokud je takovou osobou, je třeba podívat se na webové stránky FAÚ do sankčního seznamu, zda tam pro něj není dané omezení.

Co se týká finančních prostředků, nestačí, aby klient konstatoval, že jsou jeho vlastní, nebo je získal děděním, výhrou či jinak. Je třeba tuto skutečnost doložit a makléř ji musí zaznamenat do svého protokolu.

Některé skutečnosti by si měl ještě následně ověřit v dostupných dokumentech, což lze například v katastru nemovitostí (nabytí nemovitosti koupí, děděním, restitucí), v obchodním rejstříku (např. účetní uzávěrka podnikatele) apod.

Pokud makléř zjistí nesrovnalosti, měl by podezření ohlásit na FAÚ a s transakcí počkat, než vydá FAÚ pokyn, že ji lze provést

Zajistit splnění všech zákonných povinností týkajících se praní špinavých peněz není jednoduché. Je třeba, aby makléř postupoval citlivě, avšak dokázal veškeré údaje zjistit. Jinak se vystavuje nebezpečí kontroly a vysoké pokuty, nebo i trestnímu stíhání v případě, že by při nákupu a prodeji nemovitosti opravdu došlo k vyprání peněz.