Lze změnit ornou půdu na zahradu?

Koupili jste dům s ornou půdou takřka za humny? Pokud nejste zemědělci a nehodláte na půdě hospodařit, mohla by se plocha hodit třeba k rozšíření zahrady. Je ale možné jen tak přičlenit vaše pole k zahradě, osít trávou, zřídit záhonky nebo osázet ovocnými stromy?

Všechno má svá pravidla
Definice druhu pozemku a způsobů využití jsou uvedeny v příloze katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb. Ornou půdou se dle ní rozumí "pozemek obdělávaný za účelem produkce plodin nebo pozemek, který je k dispozici pro rostlinnou výrobu, ale je ponechán ladem, případně pozemek, který je dočasně zatravněn v rámci systému střídání plodin." V této příloze jsou definovány všechny druhy pozemků a možnosti, jak je pozemků využít. 

Zahrada je tak pozemkem o výměře do 0,25 ha, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo je to pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami, anebo je funkčně spojený s budovou a má charakter okrasné zahrady.

Sad je definován jako pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha. Další kategorií je trvalý travní porost, který je charakterizován jako pozemek porostlý travinami, u něhož je hlavním výtěžkem seno, nebo je tráva určena k trvalému spásání.

Jak tedy změnit ornou půdu na zahradu
Každý pozemek, zapsaný v katastru nemovitostí, je tedy podle výše uvedených definicí zařazen do určité kategorie, která je uvedena na listu vlastnictví spolu s aktuálním způsobem využití.

Chcete-li změnit kategorii využití tím, že na dosavadním poli vytvoříte sad či zahradu, je třeba podat žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území na stavební úřad. Také bude v tomto případě zřejmě nutné pozemek vyjmout ze zemědělského půdního fondu. O to je třeba požádat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností (odbor životního prostředí) a zaplatit příslušné poplatky a samozřejmě doložit příslušnou dokumentaci.

Přitom zemědělská půda se zařazuje do pěti tříd. Zákonem je stanoveno, že zemědělská půda I. a II. třídy ochrany lze vyjmout ze zemědělského půdního fondu pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To ale soukromá zahrada zřejmě nebude. Proto je třeba, abyste si již před koupí takového pozemku zjistili, jakou třídu ochrany zemědělská půda na tomto pozemku má.

Co dělat, pokud se rozhodnete na pozemku stavět
Pokud půjde jen o zřízení zahrady nebo sadu, bude jednání jednodušší. V případě stavby je třeba nejprve zjistit, zda se v územním plánu počítá s tím, že by na dané území mohla zástavba rozšířit. Pokud to tam není zakotveno, mohla by být vaše investice zbytečná. Proto je třeba zjistit na obecním úřadě, zda je v budoucím čase počítáno s tímto územím pro zastavění nebo zda by obec odsouhlasila změnu územního plánu.

Pokud ano, nežádá se pak o vynětí celého pozemku, ale jen plochy potřebné pro stavbu domu, případně garáže a zpevněných ploch. Za každý kousek půdy vyňaté se zemědělského půdního fondu se totiž platí nemalé poplatky.

Vyjmutí plochy ze zemědělského půdního fondu není jednoduché ani levné. Pozemek by měl být sice levnější, než běžná stavební parcela, ale na rozdíl od ní bude následovat složitý administrativní proces, než bude změna zapsána do katastru nemovitostí. Lze jen doporučit konzultovat vše s realitním makléřem, který je schopen nalézt to nejvhodnější řešení.