17 nejčastějších dotazů na energetické štítky

1.11.2012 - Energetickým štítkům jsme se věnovali v posledních dvou letech mnohokrát. Tentokrát se zaměříme na dotazy, se kterými přichází vlastníci nemovitostí do realitních kanceláří. O rozhovor jsme požádali Petra Korytara, prezidenta Evropského klubu realitních kanceláří, aby nám zodpověděl dotazy, se kterými se setkávají realitní makléři nejčastěji.

1. Koho se průkazy týkají?
K budovám, které jej měly mít podle původního znění zákona (novostavby, výrazné rekonstrukce…) přibudou nově bytové a rodinné domy, které budou k pronájmu či prodeji a následně i administrativní budovy.

2. Když dům nebo byt nechci pronajímat ani prodávat, musím mít průkaz energetické náročnosti budov? K čemu mi bude?
Pokud vlastníte rodinný domek či byt a nechcete jej nyní prodat ani pronajmout, tak pro rok 2013 se Vás nechat si zpracovat průkaz nevztahuje. V dalších letech se však této povinnosti nevyhnete! (Více v tabulce na konci článku).

3. Kdo se může vystavení průkazu vyhnout při prodeji nemovitosti?
Pouze vlastník bytové jednotky. A to tím, že doloží účty za energii za uplynulé tři roky. I když je doma nemáte, můžete si je zpětně vyžádat u energetické společnosti.

4. Kolik bude průkaz stát? Je na to nějaká tabulka?
Náklady na zpracování průkazu závisí na tom, o jaký druh budovy se jedná a také na velikosti a tvaru . Obecnou tabulku cen není tedy možné vypracovat. Průkaz na rodinný dům bude stát 3 - 5 tis. korun, na větší domy pochopitelně více. Záležet bude i na tom, jaké podklady budou k dispozici.

5. Musí k nám domů energetický auditor přijít osobně?
Zpracovatel by měl prověřit skutečný stav nemovitosti a porovnat ho s předloženou dokumentací, měl by tedy přijít domů. Není to však nutné, vždy záleží na kvalitě podkladů k danému objektu.

6. Jak dlouho energetický štítek platí?
Průkaz energetické náročnosti budovy platí deset let nebo do provedení větší změny dokončené stavby.

7. Co když nemám žádné podklady? Co když neseženu projektovou dokumentaci ke svému domu? Co energetický specialista potřebuje k zaměření nemovitosti znát?
Bez projektu to bude dražší. Energetický odborník musí mít přístup do všech prostor v domě a prohlédne si ho ze všech stran i zvenčí, aby jej mohl zaměřit, tedy zjistit rozměry všech konstrukcí, které obalují budovu. Dále je třeba odhalit skladbu obvodových konstrukcí. Zde pomohou zkušenosti i znalosti majitele, například z toho, jak vrtal hmoždinku do zdi. Další údaje se týkají technického systému budovy – osvětlení, vytápění, větrání, chlazení případně rekuperace. Provede se celková pasportizace k zjištění základní informací pro vypracování štítku.

8. Jak postupovat v případě bytového domu, kde je společenství vlastníků? Jeden (dva) vlastníci chtějí byt pronajímat, ostatní nikoli. Štítek tudíž nepotřebují a nechtějí se podílet na uhrazení nákladů.
V zákoně je jednoznačně stanoveno, že majitel budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni od 1. ledna 2013 zajistit zpracování průkazu při prodeji budovy nebo její ucelené části (například bytu), při jejím pronájmu a od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části. Při prodeji a pronájmu bytu však bude průkaz možné nahradit fakturami za všechny energie za poslední tři roky.

9. Jak je to v případě bytu v družstevním vlastnictví? Potřebuji mít energetický průkaz, když ho prodávám? Jak mám postupovat?
Povinnost platí při převodu nemovitosti. U družstevního bytu nejde o převod nemovitosti, ale o převod členských práv, a tudíž zde není nutné nechat si zpracovat průkaz. Od roku 2016 však půjde o pronájem ucelené části nemovitosti, všechny družstevní byty budou muset mít průkazy zpracované. Povinnost bude na majiteli domu, tedy na družstvu.

10. Co hrozí, když pronajímám či prodávám byt nebo dům, který nebudu mít opatřený průkazem energetické náročnosti?
Pokud se na vás vztahuje povinnost průkaz mít, hrozí pokuta až do výše 100 000 korun. I když kupující pořídí nemovitost bez průkazu, může jej dodatečně vyžadovat.

11. Kdo bude průkazy kontrolovat?
Kontroly bude provádět Státní energetická inspekce s ministerstvem průmyslu a obchodu.

12. Musím mít energetický štítek, když prodávám chatu či chalupu? Když ji v létě někomu pronajímám na týden?
Ne, tato povinnost se nevztahuje na rekreační objekty.

13. Musím dům opatřit energetickým průkazem, když jej zdědím v dědickém řízení a nechci ho prodávat ani pronajímat? Když ho na mě rodiče převedou? I tady se mění majitel….
V zákoně se mluví pouze o vztahu prodávající a kupující, při jiném způsobu nabytí nemovitosti průkaz není potřeba. Je především ochranou kupujícího, aby věděl, jakou spotřebu energie nemovitost má. U darů či dědictví nelze očekávat, že by měl nabyvatel možnost volby. Průkaz není nutný ani v případě rozvodu, kdy se byt převádí jen na jednoho z manželů.

14. Musí být průkaz umístěn viditelně?
Jen u veřejných budov, u rodinných domů ne. Při prodeji rodinného domku či bytu je ovšem nutné jej uveřejnit všude tam, kde se nemovitost inzeruje.

15. Vztahuje se povinnost mít průkaz i na domy v památkových zónách a jejich ochranných pásmech?
Ano, i ty musí mít průkaz energetické náročnosti budov.

16. Chystám se dům či byt rekonstruovat a průkaz už mám. Při jakých stavebních úpravách se změní?
Podle zákona se za větší úpravu považuje změna na více než 25 procentech celkové plochy obálky budovy.

17. Které budovy budou muset mít průkaz v následujícím období?
Od 1. ledna 2013 Při prodeji budovy nebo její ucelené části (například bytu) a při pronájmu domu.
Od 1. července 2013 Budovy užívané orgány veřejné moci (například krajské, městské a obecní úřady, budovy Policie ČR, městské policie, hasičů, soudy) s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m2.
Od 1. ledna 2015 Stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2.
Od 1. července 2015 Budovy užívané orgány veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2.
Od 1. ledna 2016 Při pronájmu ucelené části budovy (bytu, nebytového prostoru) včetně družstevních domů.
Od 1. ledna 2017 Stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 000 m2.
Od 1. ledna 2019 Stávající bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2.
Od 1. ledna 2019 Stávající rodinné domy vztažnou plochou menší než 350 m2.