Do daňového přiznání patří i příjmy z pronajaté reklamní plochy na domě – a to není vše

Máte-li na svém domě reklamní plochu, kterou pronajímáte, nebo se na vaší střeše tyčí anténa mobilního operátora, nezapomeňte tento příjem uvést v daňovém přiznání. Pokud jde o běžný rodinný domek, má tuto povinnost vlastník nemovitosti. Ten ostatně s operátorem či správcem reklamní plochy uzavíral smlouvu a jemu chodí na účet částka za pronájem. V tomto případě je tedy vše jasné.

Ovšem pokud jde o bytový dům ve vlastnictví více osob, resp. SVJ, základ situace je jiný. Smlouvy s případnými nájemci reklamních ploch či zřizovateli antén a podobných zařízení, ale i například smlouvy o pronájmu nebytových prostor, totiž uzavírá SVJ.

Patří tyto finanční prostředky, resp. zisk z nich, SVJ?

Je to jednoduché – nepatří. Za příjem SVJ se totiž nepovažuje nájemné z pronájmu společných částí domu, nájemné z reklamních ploch na domě,  z provozu technických zařízení (např. právě telefonní antény na střeše apod.), i nájemné z nebytových prostor v domě pronajímaným podnikatelům.

Bytová jednotka totiž obsahuje nejen byt, ale také podíl na společných částech domu, což jsou různé provozovny, prodejny, ale i kočárkárny, bývalé prádelny, sušárny, sklady, či kotelny, a samozřejmě i střechy, komíny, zdi či balkony, garáže, či dokonce protiatomové kryty. Tyto prostory může SVJ pronajímat dle rozhodnutí shromáždění SVJ. Ale vzhledem k tomu, že jde o společné prostory, z nichž každý vlastník vlastní určitý díl, výnos z těchto pronájmů patří přímo spoluvlastníkům.  

Výnos z pronájmů společných prostor je tedy třeba vždy ke konci zdaňovacího období, což bývá většinou konec kalendářního roku, rozdělit dle spoluvlastnických podílů, zapsaných v prohlášení vlastníka, resp. v katastru nemovitostí.

Ale pak mohou nastat dvě varianty. Buď jednotlivé podíly z těchto příjmů vedení SVJ rozpošle spoluvlastníkům, nebo je nechá na účtu SVJ, aby se použily například na úhrady služeb, opravy, či různá vylepšení domu dle rozhodnutí shromáždění.

Druhou variantou je, že se vlastníci rozhodnou a tyto příjmy se ponechají v SVJ, například jako „mimořádný“ příspěvek na správu domu a pozemku. O tom, jakou variantu SVJ zvolí, musí rozhodnout shromáždění vlastníků jednotek hlasováním.

Pokud se shromáždění vlastníků rozhodne ponechat tyto příjmy v SVJ, jednotliví vlastníci se ani tak nezbaví povinnosti uvést svůj podíl z tohoto příjmu v daňovém přiznání. Proto je třeba, aby vedení SVJ v každém případě rozeslalo všem vlastníkům potvrzení, kolik jejich podíl z těchto příjmů, snížený o podíl na výdajích, činí. Pokud se tak nestane a odevzdání daňového přiznání se blíží, je třeba, aby o ně vlastník požádal a získal je. Měl by to udělat i vlastník, který by bez tohoto příjmu nebyl povinen podat daňové přiznání (např. student, starobní důchodce apod.). I on totiž bude muset v případě, že jeho podíl přesáhne nezdanitelné minimum, což je od roku 2024 50 000 Kč, daňové přiznání podat a uhradit daň.

V mnoha zvláště starších bytových domech jsou umístěny i velké provozovny, obchody, sídlí zde banky. Podíl spoluvlastníků na příjmech z pronájmů těchto nebytových prostor může být tak vysoký, že ovlivní i výši jeho daně. Ve velkých bytových domech, kde je nebytových prostor málo a spoluvlastníků, resp. bytových jednotek, desítky, je podíl většinou tak nízký, že výši daně z příjmu nijak neovlivní. Je ale třeba každopádně tuto částku do daňového přiznání uvést.