Výstavba obchodů, logistických areálů a solárních elektráren se od nového roku začne zřejmě ubírat jiným směrem

Stane se tak především na základě novely o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž část nabyla účinnosti již 1. července 2024, a další část nabude účinnosti 1. ledna 2025. Cílem je především zvýšení ochrany zemědělské půdy. Podle statistik jsme totiž přišli za posledních sto let o téměř 1 000 000 hektarů zemědělské půdy a novela zákona by měla zabránit jejímu dalšímu výraznému úbytku.

Ministr životního prostředí Petr Hladík zdůvodnil potřebnou změnu přesnými statistikami, mj. srovnáním s jinými státy: „V Česku máme nejvíce hal na počet obyvatel ve střední Evropě. Pro srovnání máme 1100 m2 hal na 1000 obyvatel, druhé Polsko má 757 a třetí Slovensko pouze 630. Na druhou stranu tu leží ladem přes 13 000 hektarů brownfieldů.”

Jednou z nejpodstatnějších změn je proto zvýšení ochrany půdy v I. a II. třídě, tedy půdy bonitně nejcennější. Tuto půdu nebude možné od 1. ledna 2025 odejmout ze zemědělského půdního fondu pro obchodní nebo skladovací plochy v rozsahu větším než 1 ha, ale ani pro solární elektrárny, a v tomto případě bez ohledu na jejich plošný rozsah.

Dočasnou výjimku na deset let má území, které bude k 1. lednu 2025 vymezeno v územně plánovací dokumentaci jako zastavitelná plocha. Pro konvenční fotovoltaické elektrárny však tato výjimka neplatí. Určit nově, tedy po 1. lednu 2025, zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci lze jen v nezbytných odůvodněných případech.

A naopak, je tu také pozitivní řešení, díky němuž může fond zemědělské půdy vzrůstat. Nově může obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost vlastníka nebo s jeho souhlasem rozhodnout o zařazení pozemku nebo jeho části do zemědělského půdního fondu. 

Novela také zavádí úpravu týkající se agrovoltaických elektráren. Tento typ elektrárny má sloužit jako doplňková možnost využití zemědělské půdy. Zákon počítá s jejich umístěním na pozemcích s trvalými kulturami, tedy na vinicích, chmelnicích a sadech, které vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a jsou méně náchylné na stínění než jednoleté plodiny.

Agrovoltaika bude umístěna nad zemědělskými kulturami nebo v řadách tak, aby nepřekážela obhospodařování daného pozemku. Výroba elektřiny tímto způsobem se stane nejen doplňkovou činností zemědělské produkce, ale hlavně bude sloužit zpětně přímo pěstiteli ke snížení energetických nákladů na výrobu. Podmínkou je, že instalované panely ovlivní pozitivně podmínky pěstování plodin, například díky zastínění rostlin před nadměrným slunečním zářením.

K realizaci záměru agrovoltaické výrobny elektřiny je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, avšak pozemek, na kterém bude záměr realizován, zůstane součástí zemědělského půdního fondu.  Díky tomu vzniknou vůbec poprvé právní podmínky pro souběžné využívání zemědělské půdy k zemědělskému obhospodařování a k výrobě elektřiny.

Zemědělskou půdu půjde nově také využít pro realizaci rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže nebo opatření potřebných k zajišťování zemědělské výroby, a to bez nutnosti vynětí ze zemědělského půdního fondu. Pokud budou chtít třeba zemědělci nebo obce na zemědělské půdě vysázet stromořadí, jednotlivé stromy nebo udělat remízek, nebudou muset od účinnosti novely zákona platit za vynětí půdy.

Novela dále zavádí zásadu reciprocity pro zájemce o zemědělskou půdu v ČR z jiných států, zvláště mimo EU. Vlastnické právo k zemědělské půdě na území České republiky tak nemohou získat občané (fyzické i právnické osoby) státu, který sám neumožňuje, aby občané či právnické osoby se sídlem v ČR vlastnili zemědělskou půdu na jeho území. Toto omezení se nevztahuje na státy Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska a ani států, pro které vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je ČR vázána.