Kupujete dům? Zkontrolujte vodní imise

Vodní imise jsou v podstatě vodní srážky a rozlišujeme je na přímé a nepřímé. Mezi imise přímé týkající se vody patří především vyústění okapu, vyvedení trativodu, přesah okapů nebo jiné svedení vody na cizí pozemek. Mezi imise nepřímé patří spíš prach, popílek či zápach.

Přitom přímé imise jsou zakázány ze zákona vždy. Nepřímé imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Každý vlastník tak má právo užívat svoji nemovitost i s tím, že se účinky tohoto užívání (například hluk, světlo, kouř, zápach apod.) projeví i na sousední nemovitosti. Nesmí však tyto účinky přesáhnout přiměřenou míru nebo (například u zvuku apod.) limity stanovené právním předpisem.

Co tedy provést s vodou, když se nesmí pouštět k sousedům

Vodu nesmí vlastník na sousední pozemek odvádět nikdy. Vlastník sousedního pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu tak, aby od něj nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek.

Stéká-li však voda na pozemek položený níže přirozeným způsobem (například tam pramení, nebo v důsledku deště či oblevy), nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. A také naopak – potřebuje-li soused níže položeného pozemku přítok vody, může na vlastníku pozemku nad ním požadovat, aby odtoku vody nebránil v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Také je možné domluvit se sousedem uzavření smlouvy o zřízení služebnosti okapu (§ 1270 OZ), která poskytne vlastníkovi právo svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitost buďto volně anebo ve žlabu. Vždy jde o to, v čí prospěch služebnost svědčí a ten pak musí udržovat žlab ve funkčním stavu. Existuje také právo na svod dešťové vody. Takže když vlastník pozemku využívá srážkovou vodu ze sousedního domu ke své potřebě, hradí náklady na vybudování a údržbu svodu on.

Vodní zákon myslí na vodní plochy na pozemku

Podle vodního zákona nejsou povrchové a podzemní vody předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím žádného pozemku. Vlastníci pozemků, na kterých se nacházejí koryta vodních toků, jsou mimo jiné povinni udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody. Musí též odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku a také ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku.

Musí také bez náhrady strpět na svém pozemku umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku (např. plavebních znaků) a též musí strpět průchod osob podél vodních toků. Vodoprávní úřad může dokonce vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku. S vodním tokem či plochou je spojena i povinnost údržby okolní zeleně.

Budování vlastních umělých nebo nových vodních ploch, jako jsou zahradní jezírka, potůčky, tůně, případně fontány, není nijak omezeno.

Do nakládání s vodami patří také studny

Velmi důležitou součástí nakládání s vodami jsou studny. Kopané a vrtané studny jsou nejen stavbami ve smyslu stavebního zákona, ale také jsou podle vodního zákona stavbami speciálními – vodními díly.

Stavební povolení je proto třeba pro zřízení každé studny, kopané i vrtané. Rekonstrukci studny je třeba ohlásit vodoprávnímu úřadu a ten rozhodne, zda je natolik rozsáhlá, že je také třeba stavební povolení.

Voda umí na pozemku báječné věci. Dokáže živit rostliny, být lidem prospěšná i vytvářet krásná přírodní díla. Umí však také ničit a bourat. Ne nadarmo se říká, že kapka vody i kámen proráží. Proto je třeba, aby s ní vlastníci pozemku nakládali tak, aby z ní měli oni i sousedi užitek, a nikoli škodu.