Stavební spoření opět v centru pozornosti. Zruší politici občanům úspěšný model financování bydlení?

Již po několikáté v řadě se politici zabývají snížením státní podpory stavebního spoření. V televizních zprávách dokonce ministr financí prohlásil, že tento model financování bydlení z 90. let se již přežil a je načase zabývat se možnostmi podpory sociálního bydlení a jinými. Je stavební spoření opravdu přežité?

V České republice využívají stavební spoření takřka čtyři miliony lidí. Stát by dle stávajících výpočtů zrušením státní podpory ušetřil zhruba čtyři miliardy korun. O úsporách bude jednat i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Někteří její členové škrty podporují. Zbyněk Stanjura při té příležitosti konstatoval: "Zrušení nebo snížení podpory stavebního spoření navrhuji dlouho, protože to jsou čtyři až pět miliard korun daňových poplatníků, které jsou dost necílené. Nejsou ani určeny pro zabezpečení na stáří."

To, že jsou tyto peníze tzv. necílené, však ministr financí nemá pravdepodobně nijak prokázáno. Protože je to naopak. Veškeré úvěry ze stavebního spoření jsou poskytovány pouze za účelem zkvalitnění bydlení, ať již je to pořízení vlastního bydlení, či stále častější rekonstrukce a renovace. Principem stavebního spoření pak je, že musí určitá část klientů pouze spořit, aby další části klientů umožnila čerpat úvěr. Stavební spořitelny totiž mají na rozdíl od ostatních bank, včetně hypotečních, značně omezené možnosti, jak s úsporami svých klientů mohou nakládat. A to právě vzhledem k tomu, že stát jim poskytuje státní podporu. Nicméně i ti, kteří pouze spoří a své úspory mají šest let blokované, je podle průzkumů většinou využívají na vylepšení svého bydlení. A to platí velmi často i pro seniory.

Podle Asociace českých stavebních spořitelen dosáhla celková výše státní podpory dosáhla svého maxima v roce 2005. Od té doby setrvale klesá a bez jakéhokoliv zásahu zaznamenala do roku 2011 třetinový pokles. Současné hodnoty výdajů státu na podporu stavebního spoření jsou méně než třetinové ve srovnání s maximálním rokem 2005. Setrvalé snižování výdajů státu na stavební spoření bohužel kopíruje trend opatrnějšího zacházení s rostoucím deficitem státu. Stavební spoření však není viníkem současného deficitu. Kdyby se všechny výdajové položky státního rozpočtu chovaly podobně jako stavební spoření, byl by rozpočet už nejspíš dávno přebytkový.

Princip stavebního spoření je starý více než 80 let a před přijetím zákona byly pečlivě prostudovány podmínky v zemích, v nichž je stavební spoření nejvíce v Evropě rozvinuté a funguje tam již od 30. let minulého století, tj. v Rakousku a v Německu. Je zajímavé, že politické reprezentace těchto zemí počítají se stavebním spořením jako se stabilním prvkem financování bydlení a ukládání peněz občanů.

Bankovní dům Erste Bank der österreichischen Sparkassen si nechal koncem loňského roku udělat reprezentativní studii u populace nad 14 let, z níž vyplynulo, že nejoblíbenějšími formami, jak naložit s úsporami, jsou v Rakousku vkladní knížky a vkladové účty nebo karty (57 %), a na druhém místě je stavební spoření (38 %).

Podle údajů Evropského sdružení stavebních spořitelen za loňský rok, o kterém informovala Asociace českých stavebních spořitelen, je Česko hned na druhém místě za Rakouskem v rozšíření stavebního spoření. V Rakousku má stavební spoření 60 procent populace, v Česku je to 39 procent. Na třetím místě je Německo s necelými 37 procenty, následuje Slovensko s podílem těsně pod 20 procenty populace. Celkový počet uzavřených smluv o stavebním spoření se vloni celosvětově zvýšil o 3,1 procenta na více než 41,5 miliónu.

"Smluv o stavebním spoření je v ČR evidováno stále nad čtyři milióny, před pěti lety to ale bylo o skoro milión více. Od té doby však klesla státní podpora ze 4500 korun, respektive 3000 korun na 2000 korun," upozornil tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý. I tak ale lze podle něj stále tvrdit, že stavební spoření má každá česká rodina.

V Německu také hraje stavební spoření důležitou roli ve financování bydlení, využívá ho zhruba 60 procent všech, kteří kupují nemovitost.

Každý čtvrtý členský stát Evropské unie je země s vytvořeným systémem stavebního spoření. Je to totiž udržitelný systém financování bydlení, který je dostupný širokým vrstvám obyvatelstva. Jen by bylo třeba, aby jakákoli politická reprezentace nejprve pochopila daný systém, nebo pozvala k rozhodování o finančních prostředcích několika milionů svých občanů odborníky z dané oblasti.