Mama hotely už nejsou populární. Mladí volí raději vlastní bydlení

Podle nejnovějšího průzkumu Eurostatu se průměrný věk, ve kterém se mladí stěhují od rodičů, snížil v České republice na 25,8 roku. V Evropské unii se průměr pohybuje těsně nad 26 lety. Mezi lety 2002 a 2006 se v EU průměrný věk, ve kterém mladí opouštěli domovy svých rodičů, mírně zvýšil. Od té doby pomalu klesá.

Na Slovensku, v Chorvatsku a na Maltě se mladí stěhují od rodičů většinou až po třicítce. Nejnižší průměrný věk je u Švédů, kde opouštějí rodiče již v osmnácti lety. Nestěhují se však většinou do společných bytů, ale žijí sami. Hypoteční banka ve svém průzkumu v roce 2019 zjistila, že v ČR je situace jiná. V pronájmu bydlí 37 % mladých Čechů ve věku 20–36 let, 2 % bydlí na koleji, 24 % bydlí u rodičů a 37 % má vlastní bydlení.

První volbou bývá pronájem, vlastní bydlení je drahé
Mladí lidé se nejčastěji stěhují do pronájmu. Většinou tam nejsou sami, ale se spolubydlícími. Případně si pronajmou byt a časem pozvou k spolubydlení své přátele nebo je získají na inzerát. I ceny pronájmů však šly v posledních letech nahoru, a tak nezbývá, než se více uskromnit a volit menší byty či více spolubydlících.

Řada mladých lidí sice dostává do samostatného života od rodičů finanční prostředky ze stavebního spoření, ovšem záleží na tom, kolik cyklů ve stavební spořitelně absolvovali. I kdyby rodiče spořili od narození dětí, maximálně mohou absolvovat čtyři cykly. A i když to může být slušná pomoc v řádech statisíců, na koupi bytu to dnes nestačí. I přes klesající úroky z hypotečních úvěrů a takřka rozevřené náruče hypotečních bank jsou totiž ceny bytů ve větších městech tak vysoké, že úspory nestačí k poskytnutí hypotéky či měsíční příjem nepojme vysoké splátky.

Malé byty jsou dostupnější – zájem o ně stále roste
Z finančních důvodů se stále zvyšuje zájem o malé byty. Lidé si spočítají, kolik peněz mají k dispozici a nechají si namodelovat, jaký nejvyšší možný úvěr by získali. Z toho pak vycházejí při velikosti plánovaného bytu.

Podle analýzy největších developerů se již v roce 2019 prodávaly především dvoupokojové a jednopokojové byty (70 % prodejů) a zájem o ně dále stoupá, zatímco klesá jejich podlahová plocha.

Za poslední tři roky se velikost nově prodané garsoniéry snížila o osm metrů čtverečních. Přitom malé byty se sice dobře prodávají, avšak také jsou v přepočtu na metr čtvereční nejdražší a nabízí se jich poměrně málo. Záleží samozřejmě na lokalitě, technickém stavu a vybavení bytu. V Brně se například prodeje bytů od 20 do 35 m2 pohybují od 77 až do 133 000/m2! Podobné ceny jsou i v Praze. V okolí Brna je nabídek na koupi malých bytů poměrně málo. A ceny developerských projektů jsou i v menších městech, jako je Vyškov či Třebíč, vysoké. I starší byty o menší rozloze lze koupit v okolí Brna třeba za 45, ale také za 75 000 Kč/m2.

Města a obce sice prezentují plánované stavby tzv. startovacích bytů, ovšem realizací je zatím minimum.

Pomoc rodičů koupi vlastního bydlení usnadní
Mnoha mladým lidem při odchodu od rodičů nezbývá, než zůstat v pronájmu, na který rodiče často přispívají. Stejné tomu je s pořízením vlastního bydlení. Podle výzkumu Postoj k bydlení je právě při pořízení vlastního bydlení stěžejní mezigenerační výpomoc. Při dotazování bylo zjištěno, že ve věkové skupině 18–44 let 42 % mladých přispěli na koupi či stavbu vlastního bydlení rodiče, jiní příbuzní nebo příbuzní partnera formou daru. V 8 % případů pak takový finanční dar představoval více než polovinu pořizovacích nákladů. Dalších 30 % získalo byt levněji, než za tržní cenu (privatizace bytového fondu), dědictvím nebo darem.

Tři ze čtyř Čechů přemýšlejí již od 21 let věku o vlastním bydlení. Získat ho však není jednoduché. Mezi spořícími nástroji, které lze posléze použít k pořízení, či alespoň rekonstrukci, je stavební spoření. To lze totiž nastartovat prakticky v okamžiku narození dítěte.