Jak postupovat, když vlastník nehradí poplatky do fondu oprav

Vlastník bytu, člen SVJ, má mimo jiného také povinnost hradit příspěvky do fondu oprav i další poplatky. Fond oprav je podle zákona příspěvek na správu domu ve výši stanovené shromážděním vlastníků dle velikosti podílu na společných částech, nebylo-li určeno jinak. Výše podílu je uvedena ve výpisu listu vlastnictví místně příslušného katastrálního úřadu.

Obvykle se výše měsíčního poplatku do fondu oprav určuje podle celkové plochy bytové jednotky. Peníze z fondu oprav se používají k údržbě a opravám společných částí domu, hradí se z něj různé poplatky, jako jsou daně z nemovitých věcí, pojištění budov apod. Přesné podmínky použití fondu oprav si určuje každé SVJ samo a vše je uvedeno ve smlouvě. Mimo příspěvků do fondu oprav vybírá SVJ také další poplatky, jako například odměny členům orgánů SVJ, poplatky za centrálně zajišťované služby, jako je například dodávka tepla a vody, společný svoz komunálního odpadu, poplatky za elektřinu a teplo pro společné prostory, za úklid a další.

Tyto poplatky má povinnost platit majitel bytu, bez ohledu na to, zda byt užívá nebo pronajímá. Jak však postupovat, když majitel do fondu oprav, ani další vyžadované poplatky nehradí?

Za vymáhání dlužných částek od jednotlivých vlastníků je odpovědný statutární orgán SVJ. Ten by se měl chovat podle zákona s péčí řádného hospodáře. Pokud tedy vlastník neplní své závazky, měl by statutární orgán jednat. Určitě záleží, zda je neprovedená úhrada ojedinělá, nebo zda je to dlouhodobý problém. U prvního či občasného prodlení s poplatky stačí většinou zaslat upomínku. Pokud dlužník stále nereaguje, je zasílána druhá i třetí upomínka. V těchto už je vhodné argumentovat předáním záležitostí právníkům a také podstoupením kroků, které povedou k soudní žalobě.

Ovšem v této chvíli je také třeba zjistit, zda dlužník není v insolvenčním nebo exekučním řízení. Insolvenční rejstřík je veřejně dostupný a stačí zadat jméno, příjmení a datum narození hledané osoby. Pokud by byl dlužník v insolvenci, je třeba přihlásit se o dluh. Jestliže v insolvenci není a na opakované výzvy nereaguje, je nutné řešit situaci soudní cestou. V té souvislosti je možné požádat o zřízení zástavního břemene k dané nemovitosti. Nejzazším řešením, které může nařídit soud, je exekuční prodej dané nemovitosti.

Co může v této situaci dělat nájemník?

Pokud je byt pronajatý, záleží na tom, co má nájemník sjednáno ve smlouvě. Jestliže má na sebe přepsány energie a hradí je sám, nemusí se bát, že na jednání pronajímatele doplatí. Jiná situace může nastat, když energie hradí pronajímateli a ten je nehradí dál dodavatelům. V tom případě může dojít k odpojení. K odpojení od proudu dochází však až tehdy, když dlužník nereaguje na několik upomínek a pohledávky jsou několik týdnů až měsíců po splatnosti. Odpojení plynu bývá rychlejší a dochází k němu poměrně často. Vodu v podstatě odpojit nelze, protože ve většině případů bývá dodávána hromadně pro celý dům a platby za vodu řeší SVJ a správa domu. SVJ tak má povinnost zajišťovat dodávky pitné vody do obytných jednotek a dlužnou částku musí řešit s vlastníkem dané jednotky, jak je psáno v úvodu.