Inflace zdražuje bydlení - udrží Češi financování dvou domácností?

Inflační spirála roztáčí úspory Čechů a čím dál více lidí se zřejmě bude i v příštích měsících potýkat se zdražováním prakticky všech výrobků a služeb. Mezi ty naprosto nezbytné patří bydlení. Podle hypotečních specialistů je nejdražší a nejhůře dostupné nové bydlení ve střední Evropě právě v Česku.

K nejdražším městům patří Praha, kde je k zakoupení nového bytu o velikosti 60 m2 třeba 147 měsíčních hrubých platů, zatímco v Bratislavě 133, ve Varšavě 98 a v Budapešti 92. Také v Brně se v prvním pololetí ceny bytů poprvé přehouply přes 70 tisíc korun za metr čtvereční, a u novostaveb byla průměrná cena za metr čtvereční na přelomu roku podle analýzy společnosti Trikaya dokonce 108 400 korun, což znamená 156 hrubých měsíčních platů.

K tomu se přidalo zdražování energií, spotřebního zboží i potravin. Zhruba každá desátá domácnost se v Česku nyní potýká s nadměrnými náklady na bydlení, za které utratí více než 40 procent svých příjmů. Jde o 420 až 540 tisíc domácností, ve kterých žije 760 až 900 tisíc lidí. V Moravskoslezském kraji má nadměrné náklady na bydlení 13 procent lidí, v Jihomoravském pak 11 procent. Vysoké náklady na bydlení jsou především ve velkých městech, a proto mnoho lidí zvažuje stěhování do menších měst či na vesnice.

Chaty a chalupy mohou být řešením
Chatu nebo chalupu vlastní 1,3 milionu Čechů, což je více než čtvrtina domácností. Ovšem mít víkendový dům znamená také dvojnásobné náklady. Udržovat byt ve městě a dům na venkově není jednoduché. V podstatě tak čtvrtina Čechů vede dvě domácnosti, což může být pro mnoho z nich v budoucích letech finančně vyčerpávající. A tak mohou brzy stát před dilematem, zda udržet byt ve městě nebo se natrvalo přestěhovat na chalupu.

Takzvané "druhé bydlení" má totiž obrovský potenciál. Podle průzkumu společnosti STEM/MARK, který si zadala Stavební spořitelna České spořitelny, je 60 % těchto nemovitostí celoročně obyvatelných a přibližuje se úrovni standardního bydlení. Někdy je úroveň víkendového bydlení naprosto srovnatelná s vybavením bytů a domů, kde lidé bydlí trvale. Třetina vlastníků chaty či chalupy navíc počítá v horizontu jednoho roku až tří let s menší rekonstrukcí, nejčastěji do 300 000 Kč, právě proto, aby se jejich víkendový dům stal trvale obyvatelným.

Od začátku pandemie v prvním čtvrtletí 2020 se navíc podstatně změnila intenzita využití těchto objektů. Kvůli zákazu cestování začali lidé rekreační obydlí využívat jako zajímavou možnost pro svůj home office, péči o rodinu a obecně trvalejší pobyt mimo město.

Nejsou to tedy již jenom důchodci, kteří na jaře zamknou své městské byty a někdy i na více než půl roku se přestěhují na venkov. Pandemie totiž změnila také způsob zaměstnávání a u mnoha zaměstnavatelů se stal home office běžným pracovním standardem. Je tedy možné, že kvůli vzrůstajícím nákladům na bydlení začnou z měst utíkat i mladší generace.

Údržba bytu ve městě a chalupy na venkově znamená dvojnásobné výdaje, což může být pro domácnosti, které nemají nadstandardní příjmy, v následujícím období nad jejich finanční možnosti. Dvojí poplatky, stále vyšší náklady na energie, dvojí daně, zásobování, kdy všechno se musí koupit ve dvojnásobném množství. Toto zatížení se může stát motivem pro životní změnu – nechat si byt ve městě a prodat chalupu, nebo se na ni naopak natrvalo přestěhovat a finanční prostředky získané prodejem bytu ve městě mít jako finanční polštář do budoucna.