Mladí architekti nechtějí kopírovat trendy majoritního trhu

realitní zpravodaj

11. 2. 2010

11.2.2010 - Jakou šanci mají mladí začínající architekti v Česku? Mohou do tamní konzervativní architektury přinést „svěží vítr“ a přispět ke zlepšení jednotvárné výstavby, která tu vládne? Architektonická dílna NUANCE spojila před rokem sedm studentů architektury, kteří se nyní snaží uplatnit své tvůrčí nápady v praxi. „Nezabýváme se žádnou marketingovou strategii. Důležitý je pro nás individuální přístup ke klientovi,“ popisují svoji taktiku v rozhovoru Tomáš Med a Robert Hu.

Co vedlo mladé absolventy architektury, aby se pustili do podnikání ve vlastní architektonické dílně? Nebylo by jednodušší začít pracovat už v zavedené společnosti?
Všichni jsme začali pracovat v zavedených ateliérech a vlastní dílna architektury vznikla jako přirozené vyústění spolupráce na architektonických soutěžích a drobných projektech. U těchto projektů jsme cítili společnou vizi a názor.

Můžete popsat začátky vzniku vaší architektonické dílny? Co bylo při rozjezdu nejtěžší?
Nelehká už byla sama definice profilu nově vznikajícího ateliéru. Šlo nám o to, akcentovat jistou nekonformitu – zejména co se týče přístupu ke klientovi a jeho potřebám, stejně jako vizi začlenění ekologičtějšího přístupu v moderní architektuře. Jako mladí architekti máme za cíl uchovat si ryzí vizi prosazování čistých svěžích konceptů, zůstat osobití a nenechat se ve svých cílech kompromitovat nastavením majoritního trhu.

Fungujete už více než rok. Jak se vám zatím daří? Co se za tu dobu z vašich představ vyplnilo, co bylo v realitě naopak úplně jinak, nebo vás překvapilo?
Máme radost, že klienti, kteří se na nás obracejí, chápou sdělení naší nabídky, nejsou to pozéři vyhledávající pouze aktuální trendy a jsou zároveň otevřeni diskuzi nad zadáním projektu, na kterém se takto mohou podílet. Tímto vznikají realizace na základě individuálních potřeb a přání klientů. Vzhledem k tomu, že jsme všichni prošli praxí v již zavedených ateliérech, nebyli jsme překvapeni ani množstvím práce spojené s administrativou a managementem spjatým s jednotlivými projekty a vedením ateliéru jako takového. Každopádně, běžná praxe komunikace s úřady je často tím co dokáže upřímně otrávit.

Aby člověk v dnešní konkurenci uspěl, musí přijít na trh s něčím zajímavým, aby si klient vybral zrovna jeho. Na co sázíte vy?
Příliš se nezabýváme marketingovou strategií. Ke každému klientovi přistupujeme individuálně. Klademe důraz na základní koncepty, do nichž zapojujeme aspekty udržitelného rozvoje, cílem jsou tedy domy krásné, funkční a úsporné. Chceme, aby naše domy přinášely lidem každodenní radost. To znamená, že nesázíme na pohodlné nabízení hotových produktů k prodeji, tak jak je to dnes běžné například v nabídce katalogových projektů.

Jaký typ klientů vás oslovuje a jaké služby požadují? Jedná se spíše o zpracování dokumentací, nebo jde více o kreativnější činnost návrhů staveb a interiérů?
Nabízíme komplexní služby. Stojíme při našich klientech od prvních skic až po dokončení realizace. Zatím každá architektonická studie vyústila ve zpracování a obstarání projektové dokumentace. V současnosti se zabýváme i zakázkami, v nichž zpracováváme projektovou dokumentaci pro jiné architekty, případně navazujeme na jejich práci.

Jak hodnotíte současnou českou architekturu? Je na tom opravdu tak bídně, jak se traduje?
Hlavní proud výstavby bohužel nedosahuje úrovně kulturně vyspělých zemí, nicméně se současně s tím postupně objevuje stále více kvalitní architektury. Na druhou stranu je to i otázkou adekvátní poptávky, která vždy motivuje nabídku. Zdá se, že veřejnost hůře nese nekonformní stavby, hůře se smiřuje se změnami v trendech výstavby. V našem kontextu také není dostatečně zaběhlá praxe a pochopení pro to, investovat do práce architekta coby určitého vizionáře a ne pouze řemeslníka.
Čím více dobré architektury přívětivé k lidem a přírodě budeme okolo sebe mít, tím více si budeme uvědomovat její nezastupitelnost pro udržitelně kvalitní životní prostředí. Budeme pak také jako společnost přirozeně více motivováni ji vyžadovat. Co se týče současné české architektury, zůstáváme optimisty.

V současné době je hitem ekologické bydlení a také váš ateliér nabízí služby v tomto oboru. Jak je náročné vyprojektovat takovou stavbu s porovnáním s běžným domem? Je pravda, že je u nás stále málo oborníků, kteří takové stavby umí vyprojektovat?
Pojem ekologické bydlení sám o sobě může být zavádějící. Můžeme uvažovat v dimenzi toho, že ekologický dům bude vystavěn výhradně z materiálů šetrných k životnímu prostředí, stejně jako můžeme ekologické stavbě rozumět ve smyslu úspory energií na její provoz. V tom případě hraje roli zejména volba základních objemů domu, jejich tvar a orientace v terénu. Narozdíl od projektování běžných domů, je tedy návrh ekologického domu zejména záležitostí komplexního přístupu se znalostí širších technických souvislostí, v návrhu základní hmoty domu, jeho umístění v terénu a ve volbě stavebních materiálů a technologií. Vždy ale záleží na požadavcích klienta a jeho životním stylu.

Jaké jsou hlavní důvody, proč se u nás tyto stavby stále nestavějí v hojnějším počtu? Jaké podle vás mají vyhlídky do budoucna?
Hlavní překážku vidíme v přílišné konzervativnosti nás, Čechů. Domnívám se, že je v tomto ohledu třeba zejména evolučně posouvat pružnost našeho uvažování. Je čas se zamyslet nad každým „tak se to přeci dělá“ a zvážit, jestli to stále reflektuje současné potřeby estetické, funkční i technické.
Do značné míry se na této počáteční nedůvěře vůči možnostem ekologické architektury podílí i faktor vyšších počátečních nákladů, které se však na rozdíl od architektury běžného typu uživatelům domu zpět několikanásobně navrací skrze následné energetické úspory a komfort bydlení.

Pracujete v sedmi. Jak funguje vzájemná spolupráce mezi tolika chlapy? Máte třeba pevně rozdělené obory činností?
Spolupráce funguje výborně. V ateliéru panuje velmi tvůrčí atmosféra. Obory činností rozdělené nemáme, ale každá zakázka má svého vedoucího, který ji koordinuje. V prvotní fázi návrhu si nad každým projektem sedneme k jednomu stolu v počtu odpovídající velikosti projektu. Tvůrčí diskusí pak vytváříme základní koncept, na jehož rozpracování se obvykle podílí už jen část ateliéru. Věříme, že tato forma spolupráce bude fungovat i nadále.