Jak chránit svůj dům kamerou s ohledem na GDPR?

Na kamerové sledování i pořizování záběrů osob se především vztahují ustanovení občanského zákoníku, upravujícího podmínky ochrany soukromí, osobnosti a podoby člověka. § 86 konstatuje, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Je však možné nainstalovat kameru na svůj rodinný dům a zaměřit její „oko“ na vchod a pozemek před domem?

Ochrana vlastní nemovitosti ano, nadměrné sledování okolí ne
Podle stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů je možné, aby si každý vlastník chránil nemovitost, včetně pozemku, kamerou. Ta však musí být nastavena tzv. přiměřeně a adekvátně. To znamená, že má být nastavena tak, aby převážně sledovala danou nemovitost a nesledovala například pozemek souseda. Doporučuje se, aby vlastník na viditelné místo umístil (plot, zídka, vstupní dveře apod.) stručnou informaci o tom, že toto místo je nepřetržitě sledováno kamerou. Záznamy o tom, že se někdo dopustil přestupku či dokonce trestné činnosti na vašem majetku, je možno předložit policii, soudu nebo přestupkové komisi obce.

Záběr kamery nesmí ale nepřiměřeně monitorovat veřejné prostranství v okolí nemovitosti, jako jsou ulice, park, náměstí. Může monitorovat pouze bezprostřední okolí tak, aby bylo zaznamenáno především, kdo vchází do domu, ale například i kdo manipuluje s plotem, obchází automobil zaparkovaný u chodníku a podobně. 

Podle úřadu lze například oprávněně sledovat okolí vlastního pozemku do vzdálenosti jednoho metru, ale ne třeba padesáti metrů. Pokud by tomu tak bylo a některá z osob, která kolem prochází, by si stěžovala u úřadu, mohl by jí úřad v její stížnosti vyhovět. Při sledování veřejného prostoru se totiž již primárně nejedná o tzv. osobní potřebu, ale jde o tzv. oprávněný zájem správce, kterým je v tomto případě také vlastník – majitel rodinného domku. Musí však respektovat čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR, který stanoví, že správce je povinen rozhodovat o svém zájmu v kontextu práv ostatních a respektovat je. 

Pořizování záznamů mimo vlastní soukromý pozemek, resp. na jeho hranici, by se tedy mělo dít pouze v závažných případech a v minimální nezbytné míře, zcela jistě bez rozsáhlých záznamů veřejných komunikací či záběru okolních domů (zvláště oken obydlí, vstupů do jiných domů, provozoven apod.).

Co se sousedem, který sleduje vás a váš pozemek
Samotné sledování fyzických osob je také předmětem občanského zákoníku, kde se říká, že bez svolení člověka nelze zejména narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, natož využívat takové či jiné záznamy, či je dokonce šířit.

Pokud k něčemu takovému dochází a jednání se sousedem nevedlo k nápravě, je možné obrátit se na příslušný obecní úřad, který bude tuto situaci řešit jako přestupek úmyslného narušení občanského soužití. Jestliže ani to nepomůže, nezbývá, než podat žalobu na ochranu osobnosti a domáhat se toho, aby byla kamera okamžitě odstraněna. Na soud se musíte také obrátit, cítíte-li se vážně poškozeni provozováním kamery, a za to požadujete odškodnění či jiné zadostiučinění.

Instalace kamerového systému na rodinném domu je tedy jeden z možných způsobů, jak postupovat při ochraně svého majetku. Je však třeba dodržet zásady ochrany práv jiných osob a monitorovat pouze to, co je nezbytné a nutné.