Rodinná domácnost v pronajatém bytě. Jaké komplikace může přinést?

Ochrana rodinné domácnosti má prioritu před všemi ostatními úkony. Tento pojem zavedl nový občanský zákoník a vlastně nahrazuje dřívější označení společná domácnost. Rodinná domácnost požívá velmi významné právní ochrany, a tak je třeba jí věnovat pozornost nejen při převodu vlastnictví nemovitosti či zatížení nemovitosti zástavou, ale také při pronajímání nemovitosti, v níž nájemci plánují bydlet a mít rodinnou domácnost.

Pojem "domácnost" má dva základní významy. Jednak se tím myslí pospolitost spolužijících osob, ale také se to dá vykládat jako zařízené obydlí. Obojí dohromady pak vlastně tvoří rodinnou domácnost. Ta je totiž tvořena nejméně dvěma osobami – manželi. A to je důležité, protože podle občanského zákoníku je existence rodinné domácnosti pojmově spojena s existencí manželství, partneři tedy rodinnou domácnost ve smyslu zákona netvoří. Rodinná domácnost však může mít i další členy, zejména to jsou nezletilé děti.

Obydlí jsou pak prostory, kde je rodinná domácnost umístěna. Je to zpravidla dům nebo byt, vlastní či pronajatý.

Pokud pronajímatel pronajímá byt rodině, resp. manželům, lze předpokládat, že v bytě budou mít manželé rodinnou domácnost. Toto je jednoduchý případ. Nájemní smlouva bude napsána na oba manžele a oba mají od počátku společná práva a povinnosti k pronajímateli.

Může se však stát, že nájemník, který obývá nájemní byt, uzavře za dobu trvání nájmu manželství. Manžel se k němu nastěhuje, budou společně žít a hospodařit – a tím vznikne rodinná domácnost.

V tomto případě vzniká manželovi, který se nastěhoval za druhým manželem do bytu, automaticky právo nájmu k danému bytu. Od této doby pak mají oba právo bydlet, ale zároveň mají oba i povinnost platit nájemné a příslušné poplatky a dodržovat nájemní smlouvu.

Jak rodinná domácnost zaniká
Rodinná domácnost může zaniknout několika způsoby. Může jít o dohodu o odděleném bydlení, kdy se manželé dohodnou, že nadále budou trvale bydlet odděleně. Slovo trvale je přitom velmi důležité, protože pouze tehdy dojde k zániku rodinné domácnosti.

Dalším případem je opuštění trvalé domácnosti. Je to jednostranný akt jednoho z manželů, který opustí rodinnou domácnost s úmyslem žít trvale jinde. Na trvalé opuštění je nutno usuzovat podle okolností konkrétního případu. Někdy nestačí, že si manžel odstěhuje z bytu své osobní věci a druhý z manželů vymění zámek u dveří. Musí jít o jasně deklarované a trvalé opuštění.

Zánik rodinné domácnosti nastává i v okamžiku zániku manželství rozvodem, smrtí jednoho z manželů či prohlášením manželství za neplatné.

Co následuje po zániku rodinné domácnosti
I když se jeden z manželů z nájemního bytu odstěhuje na základě dohody o odděleném bydlení nebo rodinnou domácnost opustí, nezaniká právo druhého manžela dále v bytě bydlet jako nájemník. A to i tehdy, pokud on není tím původním nájemníkem, který uzavíral nájemní smlouvu. Ten sice může nájemní smlouvu vypovědět či se dohodnout na jejím ukončení, ale tento úkon bude neplatný, pokud nebude mít souhlas druhého manžela. Ten totiž má právo v bytě zůstat bydlet (sám nebo s dětmi) právě proto, že v bytě vznikla rodinná domácnost.

Pronajímatel by se měl proto v případě výpovědi nájemní smlouvy zajímat, zda druhý z manželů s výpovědí souhlasí – a tudíž se z bytu také odstěhuje. Pokud tento souhlas druhý z manželů nedá, znamená to, že na něj přecházejí práva a povinnosti nájmu, aniž by s pronajímatelem původně uzavřel smlouvu.

I když rodinná domácnost zanikne, lze ji obnovit. V případě manželů je nutný souhlas obou manželů. Pokud již došlo k rozvodu, je třeba opět uzavřít sňatek. A tak může dojít k tomu, že poté manželé opět vytvoří v původním nájemním bytě rodinnou domácnost.