Plánujete postavit nový rodinný dům? Požadavky na výstavbu od 1. ledna zpřísnily

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, od roku 2022 zpřísnila požadavky na výstavbu nových budov. Ačkoli již od 1. září 2020 platí energetický standard tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou, nová vyhláška jde ještě dále a ukládá projektantům i stavebníkům využívat v co nejvyšší míře inovativní stavební materiály a technologie, aby co nejvíce energie bylo získáváno z obnovitelných zdrojů.

Vývoj míří od domů s co nejnižší, resp. až nulovou spotřebou, k domům, které budou vyrábět energii navíc. Zatímco dosud mohly rodinné domy spotřebovat až 160 kWh/m2 primární neobnovitelné energie za rok, od letošního roku to je i méně než polovina. Pro běžné rodinné domy je stanovena spotřeba mezi 70–75 kWh/m2 za rok, pro malé rodinné domy s energeticky vztažnou plochou menší než 120 m2 se pohybuje v rozmezí 85–95 kWh/m2 za rok.

Právě proto se bude klást mnohem větší důraz na architektonický koncept. Důležitou roli totiž bude hrát například poloha domu, to, jak je situován, kolik má sluncem osvětlených ploch, jak velké skleněné plochy a mnoho dalších faktorů, které může ovlivnit již architekt tím, jak dům umístí a jaký bude jeho celkový vzhled. Hůře se například bude příslušná hodnota splňovat u členitého bungalovu, který nevyužívá energii ze slunečního záření než u kompaktního rodinného domku, orientovaného na jih.

Podle Ing. Michala Čejky, specialisty na energetiku budov, bude například při cílové hodnotě 75 kWh/m2 za rok snadnější přizpůsobit kompaktní dům, jehož stávající spotřeba je naplánována na 90 kWh/m2 za rok, než zmíněný bungalov se 150 kWh/m2 za rok.

Vícenáklady na splnění podmínek se tak mohou pohybovat v rozsahu 0,5 až 5 % nákladů na stavbu domu podle šikovnosti projektanta a architekta. U kompaktního domu bude zřejmě stačit vylepšit obálku domu, využít účinné technologie nebo instalovat menší obnovitelný zdroj. V druhém případě energeticky náročné architektury bude muset projektant sáhnout k investičně nákladnějšímu řešení, aby dosáhl stejného výsledku.

Podle odborníků však ne všichni architekti budou tíhnout k orientaci budov tak, aby přísnější požadavky na využívání primární neobnovitelné energie splňovaly. V takových případech budou muset do svých návrhů zakomponovat větší množství řešení, která jim pomohou více využívat obnovitelné energie.

Daleko více se bude dbát na využití energie pro vytápění, přípravu teplé vody a chlazení
Nové právní předpisy přejí nízkoteplotním systémům vytápění a chlazení, které lze kombinovat s nízkoteplotním zdrojem tepelné energie, to znamená nejčastěji s tepelným čerpadlem. Stále oblíbenějším se stává plošný teplovodní systém, který je určen pro práci s nižšími teplotami, doprovázenými významnou úsporou energie. Tématem do budoucna je ještě ohřívání teplé vody v okamžiku její spotřeby, nikoliv předem ohřátou vodu "skladovat" a neustále dohřívat na požadovanou teplotu.

Kromě růstu zájmu o obnovitelné zdroje energií, jako jsou například tepelná čerpadla, lze tedy očekávat zvýšený zájem o systémy řízeného větrání s rekuperací, díky nimž lze takřka eliminovat tepelné ztráty a snáze přiblížit budovu požadovaným energetickým standardům.

Podle odborníků znamená platnost nových právních předpisů pro stavební sektor výrazně větší změnu než požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které vešly v platnost v září 2020. Český trh si tak bude na nové změny zvykat déle. Budou totiž vyžadovat změnu myšlení a přístupu velké části odborné i laické veřejnosti.