Energetická náročnost budov nově upravuje parametry referenční budovy

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, nabyla účinnosti 1. září 2020. Nově upravuje parametry referenční budovy, s níž jsou pak porovnávány výsledné ukazatele energetické náročnosti hodnocení budovy.

Proč se upravují parametry referenční budovy
Cílem úpravy parametrů referenční budovy je narovnat současné nevyvážené nastavení některých hodnot, například v oblasti vytápění, přípravy teplé vody nebo osvětlení, které deformovalo celkovou energetickou bilanci referenční budovy, a tím i zatřídění budovy hodnocené.

Čeho se změny týkají
Hlavním hodnotícím kritériem energetické náročnosti budov se takto stala hodnota primární neobnovitelné energie. Změny parametrů se tedy týkají především odstranění parametrů referenční budovy pro novostavbu, stanovení referenčního součinitele prostupu tepla pro vnitřní konstrukce, změny metodiky výpočtu referenční hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla a nastavení minimální a maximální hranice korekčního součinitele pro vnitřní návrhovou teplotu.

V parametrech prostupu tepla hraje roli také míra prosklení budovy, účinnost rozvodů vytápění, chlazení a přípravy teplé vody v případě umístění zdroje mimo hodnocenou budovu, hodnoty chlazení a zpětného získávání tepla ze systému chlazení, z odpadní vody či z větrání a některé další.

Čeho se úpravou parametrů dosáhne
Úpravou parametrů referenční budovy dojde ke změně ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy v podobě celkové dodané energie, dílčí dodané energie a primární neobnovitelné energie.

U většiny nových budov nevede změna parametrů referenční budovy k nutnosti realizovat více energeticky úsporných opatření, než tomu bylo dosud. Ovšem u dokončených budov může změna parametrů referenční budovy znamenat realizaci více energeticky úsporných opatření než doposud.

Změny budou viditelné v průkazu i protokolu
Průkaz energetické náročnosti budovy se tak stává přehledným dokumentem obsahujícím užitečné informace o budově a jejím energetickém hospodářství. Namísto dvou stran má nově jen jednu stranu, v níž je graficky upřednostněna informace o zatřídění neobnovitelné primární energie jako hlavním hodnotícím kritériu. Nově jsou také doplněny informace o splnění požadavků na energetickou náročnost a měrná potřeba tepla na vytápění, kterou laik v průkaze energetické náročnosti budovy doposud marně hledal.

Protokol energetické náročnosti budovy je vytvořen zcela nově. Obsahuje především informace potřebné k analýze energetické náročnosti budovy a jeho následné optimalizaci.

Tyto informace jsou určeny především projektantům a energetickému specialistovi. Součástí protokolu by měla být i příloha s výpisem všech vstupních údajů výpočtu energetické náročnosti budovy, kterou mj. vyžadují některé dotační tituly (např. Nová zelená úsporám).