Máte právo požadovat po sousedovi, aby opravil nevyhovující plot?

Podle občanského zákoníku mohou být rozhrady mezi pozemky buď společné, nebo jsou toho majitele, který je postavil a stojí na jeho pozemku. Leží-li rozhrada na obou pozemcích, spoluvlastní ji tedy oba sousedé. A podle toho se také rozlišuje péče o tuto rozhradu.

Co vše může být rozhradou
Rozhrada, jak je nazýváno vymezení plochy pozemku mezi sousedy, může být ve formě plotu či zídky. Rozhradou však může být také vodní tok, souvislá výsadba keřů a podobné přirozené dělicí prvky. Ty však málokdy způsobují sousedské problémy. Většinou je to tehdy, pokud rozhrada zastará a nějakým způsobem může ohrozit sousedův majetek či přímo obyvatele sousedního pozemku.

Jste prvním stavitelem? Rozhrada bude vaše
Může se stát, že budete prvním, kdo si na parcelách určených pro výstavbu rodinných domů postaví dům. V tom případě zřejmě budete stavět i rozhradu, která vás oddělí od ostatních pozemků. Měli byste ji stavět výlučně na svém pozemku, a to celou její tloušťkou.

Jiný případ nastane, pokud se stavebníci – sousedé dohodnou, že postaví rozhradu společně. Budou ji tedy společně financovat a měla by zasáhnout spravedlivě na oba pozemky. V případě běžného plotu by tedy pod podezděním měly procházet hranice pozemků a oplocení samotné by mělo být nejlépe přesně na hranici. Pak budou pečovat o společnou rozhradu tak, že každý bude mít v péči svou stranu rozhrady.

U starších domů rozhoduje vlastnické právo
Pokud koupíte dům v historicky dané zástavbě, je třeba podívat se do katastru nemovitostí. Občanský zákoník konstatuje, že tam, kde je vlastnictví rozhrady jasné, nese vlastník náklady na její údržbu a obnovu. Kde vlastnické právo není dané ani v katastru nemovitostí, je rozhrada společná.

Jaké povinnosti má vlastník rozhrady
Vlastník rozhrady nemá žádnou povinnost udržovat ji v dobrém stavu, pokud tím někomu neškodí. Například jestliže by sousedovi v důsledku špatného stavu rozhrady hrozilo poškození majetku, může se domáhat opravy rozhrady. Avšak zda toto nebezpečí hrozí či ne, se velmi složitě prokazuje i při soudních sporech.

Pokud totiž plot nebo zídka doopravdy nespadne, je pouze na soudu, zda uzná akutní nebezpečí ohrožení sousedova majetku. Stejné to je s pobíháním zvířat. Argument, že vzhledem ke stavu rozhrady vaše domácí zvířata přebíhají na sousední pozemek, nemusí být ještě důvodem pro její opravu. Majitel domácích zvířat si totiž může na svém pozemku zřídit takové oplocení nebo jiné opatření, které zvířatům zabrání ve vnikání na sousední pozemek.

Úspěšná však bude žádost, pokud se rozhrada již stala tak nezřetelnou, že není jasné, kudy procházejí hranice pozemku. Opravit ji vlastník musí také pokud již nastala na sousedově majetku škoda. Například se zřítila zídka a zavalila keře, stromy, pergolu či jinou věc ve vlastnictví souseda.

Kdy je třeba ke stavbě rozhrady povolení
Stavba rozhrady je dobrovolnou záležitostí vlastníků. Nikdo ji nepožaduje, je tedy pouze věcí sousedů, zda a jakým způsobem se na optickém oddělení jednoho pozemku od druhého dohodnou. Ovšem mohou nastat situace, kdy o stavbě rozhrady – či zákazu ji postavit – rozhoduje soud. Pozemek nesmí být oplocen například v aktivní zóně záplavových území a podobně.

Na druhou stranu může soud uložit sousedovi stavbu rozhrady, pokud je dokázáno, že její neexistence poškozuje majetek na vedlejším pozemku. Může to být například tehdy, když na pozemek soustavně vnikají zvířata a poškozují jej a podobně. Soud však v tomto případě zkoumá, zda si nemůže vlastník postavit rozhradu sám. Striktně není tato praxe v občanském zákoníku vymezena, a tak je jen na soudu, aby rozhodl, kdo bude rozhradu stavět a zda je na daném místě opravdu nutná k výkonu vlastnických práv majitelů pozemků.

Ke stavbě rozhrady není třeba stavební povolení ani ohlášení, stačí získat územní souhlas. K tomu je také třeba souhlasu všech majitelů sousedních pozemků. Pokud je vlastník nedoloží, budou moci uplatňovat své námitky v územním řízení.