Dostupnost vlastního bydlení se zhoršuje. Hlavně díky vyšším cenám nemovitostí

15.8.2017 - Ceny bytů po červnové korekci opět rostou.  V meziročním srovnání jsou nyní o 20 procent výše, což v korunovém vyjádření znamená nárůst o 430 000 Kč. Aby si mohla průměrná česká domácnost pořídit byt v ceně 2,6 mil. Kč, musela by na něj spořit 6,5 roku a neutrácet za nic jiného.

Průměrná nabídková cena bytů po červnovém propadu opět vzrostla. Z 2,56 milionů Kč vystoupala na 2,59 mil. Kč, tedy těsně na dosah květnového maxima – 2,6 mil. Kč. V meziročním srovnání jsou nyní průměrné ceny bytů o 20 procent výše. V korunovém vyjádření rozdíl oproti loňsku činí 430 000 Kč. Vysoko nad celorepublikovým průměrem jsou ceny bytů v Praze a částečně i v Jihomoravském kraji. Jinak cenové rozpětí se pohybuje od 700 000 Kč do 2,5 mil. Kč. 


  
Růst cen nemovitostí je rychlejší, než jakým tempem rostou příjmy českých domácností. Dosažitelnost vlastního bydlení se tedy v České republice vcelku rychle zhoršuje. Tuto skutečnost potvrzuje index návratnosti bydlení, který poměřuje právě tyto dvě veličiny a v letošním lednu v rychlém tempu překonal úroveň 6násobku čistých ročních příjmů. Aktuálně hodnota indexu INB po červnové korekci dosahuje hodnoty 6,44. Nad celorepublikovým průměrem - i navzdory vyšším průměrným příjmům - je opět Praha a Jihomoravský kraj v čele s Brnem. V Praze statisticky vynaloží rodina na pořízení bytu více než 11násobek svých příjmů.

Růst cen a tím i indexu návratnosti bydlení v Praze bere dech, a výrazné zhoršení dostupnosti bydlení je patrné i v porovnání s hlavními městy okolních zemí V zahraničí se pro porovnání ceny a příjmů využívá index P/I (price to income ratio), který však porovnává cenu a průměrný příjem jedince, nikoliv domácnosti. V Praze P/I dosahuje hodnoty 15,16. Ve Vídni je to 13,31, ve Varšavě 11,44, v Bratislavě 11,23 a v Berlíně 9,31. 

K růstu cen nemovitostí se v posledních měsících přidal i růst úrokových sazeb. Oba tyto faktory se velice negativně promítají do dostupnosti vlastnického bydlení, k čemuž přispívají doporučení ČNB v oblasti LTV, především stanovený limit v pásmu 80 – 90 %.

Vysoké ceny nemovitostí zhoršují dosažitelnost vlastnického bydlení a proto velká část koupí nemovitostí je financována hypotečním úvěrem nebo úvěrem ze stavebního spoření. „Vzhledem k našemu zaměření dlouhodobě sledujeme, jak velkou zátěž představuje pro české domácnosti splátka hypotéky. Při stávajících cenách nemovitostí, sazbách hypoték a průměrných příjmech domácností to vychází tak, že průměrná česká domácnost vynakládá na splátku hypotéky necelých 40 % svých čistých příjmů. Samozřejmě jiná situace je v Praze a jiná je situace v Moravskoslezském nebo Ústeckém kraji,  Pokud bychom odfiltrovali vliv Prahy, Jihomoravského kraje v čele s Brnem, medián průměrného zatížení hypoteční splátkou je aktuálně 32,5 %, což stále ještě signalizuje velmi dobrou úroveň dostupnosti bydlení,“ říká Libor Ostatek, ředitel makléřské společnosti Golem Finance.