Jak má postupovat pronajímatel, pokud nájemce uteče z bytu

Pronájem bytu většinou končí buď ukončením nájemní smlouvy na dobu určitou, nebo výpovědí ze strany nájemce či pronajímatele. Vzhledem k tomu, že pronajímatel smlouvu může vypovědět pouze nájemci, s nímž jsou problémy, je možné předpokládat, že ani uvolnění bytu nemusí vždy proběhnout bez komplikací.

Pronajímatel může nájemní smlouvu na dobu určitou i neurčitou vypovědět jen ze zákonem stanovených důvodů, Je to především hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu, odsouzení pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli, členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě či majetku v domě, dále má-li být vyklizen z důvodu veřejného zájmu. Smlouvu na dobu neurčitou může vypovědět také tehdy, když byt potřebuje pro sebe či svou rodinu. 

Problematické bývá vystěhování takových nájemníků, kteří například neplatí nájem, demolují byt či dům, škodí ostatním nájemníkům a podobě. Samotný akt vystěhování je složitou záležitostí a pokud se nájemce nevystěhuje dobrovolně, tak – jak již jsme psali v jiném článku – je třeba často vystěhování takového nájemníka řešit soudně.

Existuje však také druhá varianta. Nájemce neplatí, dostane výpověď z nájmu, a tak opustí byt, nic nevystěhuje, nic pronajímateli neoznámí a v podstatě „zmizí do neznáma“.  Co s tím? 
Podle občanského zákoníku je nájem ukončen, pokud nájemce byt opustí takovým způsobem, že lze nájem považovat bez jakýchkoliv pochybností za ukončený. To se ovšem nevztahuje například na dlouhodobé služební cesty či dovolené. Jestliže nájemník odjede třeba pracovat na rok do zahraničí a nájem si dál platí, nelze byt považovat za opuštěný. Také proto, že o delší nepřítomnosti by měl pronajímatele informovat, případně mu nechat na sebe kontakt či u něj nechat klíče, kdyby došlo k nenadálé havárii a podobně.

Ovšem v případě, že pronajímatel bezpečně ví, že byt je delší dobu nepoužívaný, nájemník v něm nebydlí, a ani nereaguje na případné výzvy a upomínky k uvolnění bytu, může do bytu pronajímatel vstoupit. Určitě je vhodné vstup do bytu bez přítomnosti nájemce zdokumentovat, například natočit na kameru či fotoaparát, nebýt sám, přizvat si k tomuto aktu svědka. Pronajímatel by měl také zdokumentovat věci, které v bytě zůstaly. 

Podle zákona má totiž povinnost se o věci postarat, tedy je vhodně uschovat, pokud se nejedná o věci, které nájemce zjevně opustil. Jak to ovšem zjistit, která věc patří do jaké kategorie, je na posouzení pronajímatele. Lze například předpokládat, že televizní přijímač nájemce nemusel zjevně opustit, na druhou stranu starou židli či zbytky kosmetických přípravků se mohou jevit jako zjevně opuštěné. Každopádně všechny věci by se měly nafotit a ty, které mají vyčíslitelnou hodnotu, by měl pronajímatel uložit. Poté by měl opět vyzvat nájemce, aby si tyto věci vyzvedl. Nepřevezme-li je bez zbytečného odkladu, vzniká pronajímateli právo věc po předchozím upozornění nájemce prodat poté, co poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu k převzetí. Utržené peníze náleží nájemci.

V některých bodech je občanský zákoník trochu vágní, a to se týká i otázek opuštění bytu. Nejen že pro pronajímatele může být složité určit, co je „opuštěná věc“ a co není, ale také pro něj může být problematické určit, co znamená převzetí věcí „bez zbytečného odkladu“ a co je to „dodatečná přiměřená lhůta k převzetí“. Znamená „bez zbytečného odkladu“ jeden měsíc či tři? A dodatečná lhůta je otázkou týdnů či měsíců? Případů, kdy nájemce opustí byt a nekomunikuje, není mnoho, ale mohou nastat. Pronajímatel má v takovém případě právo jednat. Bude však bezpečnější, pokud si k akci přizve právního zástupce, který mu pomůže s dořešením zákonných povinností.