Jurta v Česku? Už nejen na dětský tábor, ale i jako plnohodnotné bydlení

Minimalismus vládne světem, a tak není divu, že i v oblasti bydlení se lidé poohlížejí po levnějších, a také přírodě vlídnějších variantách bydlení. Jednou z těch, které se řadí k ekologickým, je jurta. Tento pojem má většina z nás spojený s obydlím mongolských pastevců, ale to už dávno není pravda. Podle dostupných informací výrobců je jurta bydlištěm několika milionů lidí napříč planetou.

Využití jurt je mnohostranné. Mohou z nich být zahradní altánky, ubytování pro hosty, letní rekreační obydlí na zahrádce či pro rybáře u vody – to vše samozřejmě na vlastním pozemku. Jurty jsou vhodné také pro lesní školky, jako mobilní kanceláře, spolkové klubovny a podobně.

Jejich atmosféra je určitě naprosto jiná než v běžných stavbách. Je to krásný prostor pro meditaci, společenské akce, rekreaci i pro bydlení. 

Jurta je ve svém základu stan, tedy improvizované mobilní přístřeší. Ale nemusí tomu tak být vždy. Za mobilní přístřeší je považováno takové, které není nastálo spojené se zemí a není pevně napojeno na inženýrské sítě. Podlaha takové jurty se sice ukotví zemními vruty, ale ty se dle výrobců nepovažují za pevné spojení se zemí, na rozdíl od betonových sloupků, nebo betonové základové desky.

Přívod elektřiny a vody se ale v těchto případech musí řešit formou prodlužovačky a hadice z klasické obytné (nebo jiné) stavby. V tomto případě neplatí pro její využívání žádná omezení, ohlašovací povinnost či stavební povolení.

Záleží ovšem, k jakému účelu a jak často je jurta používána – zda jen příležitostně, rekreačně nebo k trvalému bydlení. Pokud by to bylo k trvalému bydlení, tak stavební povolení bude nutné. Pod stavební povolení tedy nespadají například jurty lesních mateřských školek, jurty používané jako klubovny, ani jurty sloužící na zahradách rodinných domů či chat jako altány a pro příležitostné ubytování návštěv.



Pokud jurtu plánujete pevně spojit se zemí a (nebo) napojit na inženýrské sítě, je to možné bez stavebního povolení formou ohlášení na stavebním úřadu pro jurty do průměru 5,64 m, tedy s plochou do 25 m2. Jurty, určené k trvalému bydlení, nebo jakékoli jurty s plochou nad 25 m2,  pak podléhají stavebnímu povolení. 

Běžná jurta má dřevěnou konstrukci a je opláštěna speciální látkou. Ta bývá ošetřena hydrofobním a fungicidním nátěrem, který zajišťuje ochranu proti plísním a nepříznivému počasí, a také nehořlavým postřikem. Látka bývá vícevrstvá, včetně izolačního filcu, aby nedocházelo k tepelným ztrátám v chladnějším období a k přehřívání interiéru v teplých dnech.

Luxusnější verze, určené zvláště pro celoroční využívání, používají na materiál opláštění speciální látky, odolné již ze základu vůči dešti, sněhu, větru a plísním.

Čeští výrobci vyladili jurty pro podmínky střední Evropy. A tak mají prohlášení o shodě, průkazy energetické náročnosti, komíny připravené a oštítkované k revizi, atesty pro zateplení a hořlavost konstrukcí, takže klient nemusí být na pochybách, že jeho stavba nebude mít požadované parametry. 

Někteří výrobci šli ještě dál. Využívají především čistou kruhovou konstrukci, typickou pro jurtu, ale k jejímu opláštění používají dřevo. Důvodem je jednak životnost plachet (udává se 8, ale i 30 let), ale také kvalitnější zajištění proti vloupání, poškození vandaly nebo dokonce odcizení celé jurty. Tyto typy se hodí spíše k trvalému bydlení nebo místo klasické rekreační chaty.

Výhodou jurt je jejich variabilita a otevřený prostor. Vzhledem k tomu, že v prostoru nejsou nutné žádné nosné zdi, prakticky neexistuje žádné omezení tvorby půdorysů interiéru. A tak může být jurta tvořena jedním velkým prostorem i malými pokojíky. Pokud plánujete koupit pozemek a jste nakloněni šetřit životní prostředí, může být bydlení v jurtě zajímavou zkušeností, která se přetaví v nový životní styl.