Nový občanský zákoník: radikální změny v oblasti nemovitostí, část třetí

11.9.2013 - První a druhá část našeho seriálu o novém občanském zákoníku se věnovala stavbám, předkupnímu právu a podmínkám, za jakých budou moci nemovitosti propadnout státu. V dnešním vydání se zaměříme na základní novinky zástavního práva, nájmům a převodu nemovitosti od nevlastníka.

7 Zástavní právo
Zástavní právo upravuje nový občanský zákoník velmi podrobně a zlepšuje hlavně pozici věřitele. Doposud bylo například obvyklé, že zástavní právo k nemovitosti zůstávalo i po jeho zániku, zapsáno v katastru nemovitostí. Nově však bude možné požádat o výmaz starého zástavního práva z katastru nemovitostí. Pak se bude mít za to, že toto právo neexistuje.

8 Předkupní právo spoluvlastníků
Zatím platí, že spoluvlastníci mají vůči sobě navzájem zákonné předkupní právo. Nově však bude toto zákonné předkupní právo ohraničeno a zanikne uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti nové normy, tedy v lednu 2015.

9 Smlouva o nájmu
Nájemní vztahy budou upraveny spíše ve prospěch nájemce. Nově nebude možno s nájemcem například dohodnout ve smlouvě ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu při porušení podmínek nájmu. Nový občanský zákoník vychází z předpokladu, že nájemce má dostatečnou oporu v jiných ustanoveních zákona.

10 Převod majetku od nevlastníka
Neshoduje se skutečný vlastník nemovitosti s tím, kdo je zapsaný v katastru nemovitostí? Skutečnost nově nahrává osobě, která je ve veřejném seznamu zapsána. Pokud se skutečný vlastník nedomáhá svých vlastnických práv, po 3 letech uplyne promlčecí lhůta, a vlastník zapsaný v katastru, jež nabyl majetek v dobré víře, je právoplatným vlastníkem majetku. Odborníci proto radí: kontrolovat každé tři roky katastr nemovitostí.

Související články
Nový občanský zákoník: radikální změny v oblasti nemovitostí, část první   
Nový občanský zákoník: radikální změny v oblasti nemovitostí, část druhá