Na vlastní bydlení potřebují Češi 7 ročních hrubých platů

29.5.2012 - V loňském roce rostly ceny nemovitostí nejvíce ve Francii, Německu a Rakousku. Největší meziroční pokles naopak postihlo Maďarsko a Španělsko. Nejvyšší náklady na bydlení platí obyvatelé Dánska a Francie. Pojďme se s lupou v ruce podívat realitní situaci v Evropě.

Evropané s průměrnými příjmy vydělávají na koupi nového bytu (o velikosti 70 m2) odlišně dlouhou dobu. Zatímco v Dánsku je k pořízení nového bydlení zapotřebí 2,4 násobek průměrného ročního hrubého příjmu, ve Franci je již nutné disponovat 9,1 násobkem. V České republice je podobně jako v Nizozemsku či Velké Británii na pořízení nového bytu třeba přes 7 ročních hrubých platů. Vyplývá to z nové studie společnosti Deloitte, která porovnává ceny bydlení v letech 2010 a 2011 ve 12 zemích Evropy.

Rezidenční trh ve vybraných evropských zemích vykazoval v roce 2011 rozdílný vývoj. Diana Rádl Rogerová, partnerka společnosti Deloitte, která je odpovědná za odvětví nemovitostí v rámci střední Evropy, k vývoji cen uvádí: "Meziroční změny cen rezidenčních nemovitostí se ve srovnávaných zemích značně lišily. Nevyšší růst cen vykazovala Francie následovaná Německem a Rakouskem. Naopak výrazný pokles cen zaznamenalo Maďarsko – pokles o 23,5 % a Španělsko – pokles o 5,6 %."

Praha drahá jako Berlín
Na základě zpracované studie byla v roce 2011 nejdražší z analyzovaných metropolí Paříž s průměrnou cenou za nový byt převyšující 8 000 eur/m2. Naopak nejlevnější rezidenční nemovitosti je možné nalézt v regionu střední Evropy - v hlavním městě Maďarska. V Budapešti dosahovala v roce 2011 průměrná cena rezidenční nemovitosti 940 eur/m2.

A jak si stojí Praha? Ta byla v roce 2011 s cenou 2 500 eur/m2 nejdražším městem v rámci regionu střední Evropy a její cenová úroveň byla srovnatelná např. s Berlínem. Praha je zároveň jedním z mála evropských měst, kde ceny nových rezidenčních nemovitostí překračují průměr dané země více než dvojnásobně. Ve Frankfurtu a Hamburku je cena nových bytů ve srovnání s průměrem Německa dokonce 2,5 násobná.

Ze srovnání intenzity bytové výstavby mezi vybranými zeměmi Evropské unie v letech 2008 až 2011 vyplývá, že k největšímu poklesu došlo ve Španělsku. I přes výrazný propad způsobený především ekonomickým ochlazením si však tato země v roce 2011 udržela v porovnání s průměrem Evropské unie vedoucí pozici v počtu dokončených bytových jednotek na 1 000 obyvatel. "Ve Španělsku byla před rozvinutím globální hypoteční krize rozestavěna celá řada velkých rezidenčních projektů, které se i přes ekonomické obtíže, klesající ceny a někdy i za cenu realizovaných ztrát, dostavují." dodala Diana Rádl Rogerová.

Pokud se podíváme na celkovou velikost bytového fondu, ze sledovaných zemí vykazovalo nejnižších hodnot v roce 2011 Polsko (26 % pod průměrem EU). Naopak nejvíce bytů na 1000 obyvatel bylo v roce 2011 možno nalézt ve Španělsku (17 % nad průměrem EU) a Francii (12 % nad průměrem EU). Toto specifikum je dáno především existencí rozvinutých trhů s druhým či třetím bydlením (určeným k rekreaci).

Nejvyšší náklady na bydlení ze sledovaných zemí vykazovalo v roce 2011 Dánsko a Francie.