Rozvoj institucionálního bydlení v Česku nabírá na obrátkách
V Česku žije v nájmu kolem 3 milionů obyvatel. I když u starší generace stále převažuje touha po vlastnickém bydlení, generace mileniálů a Z takové představy o svém domově většinou nemá. Dosud však neměli z čeho vybírat, protože "klasickému" nájemnímu bydlení tak, jak ho známe dosud, chybí podstatná přidaná hodnota – vybavení, služby, zábava, obchody, a to přímo v areálu bytového projektu.
To vše jim nabízí institucionální bydlení, k němuž se začínají přiklánět i v Česku první velcí developeři. Institucionální bydlení, anglicky build to rent (BTR), je opakem běžné výstavby na prodej, která v Česku dosud naprosto převažovala. Spočívá v tom, že developeři neprodávají postavené domy, resp. nerozprodávají byty v nich do osobního vlastnictví, ale domy si ponechávají, a buď je sami provozují nebo je smluvně provozuje jiný k tomu určený subjekt. Vlastníky také často bývají specializované investiční fondy. Pro investory to znamená bezpečný způsob, jak dlouhodobě uložit peníze, protože o kvalitní bydlení bude zájem stále.
Nové dorůstající generace totiž mají jiné představy o budoucnosti a jiné priority, které se výrazně liší od starších generací. Například stěhování za prací nebylo dříve časté, člověk raději volil hůře placenou práci, pokud mohl zůstat v lokalitě, v níž vlastnil dům či byt. To se však mění. Mladí lidé chtějí cestovat, nehodlají se upnout na jednu lokalitu. Často pracují u zahraničních firem, a tak je může jejich profese na dlouhá léta zavést i na jiné světadíly. A co pak s vlastním bytem? Právě ti vítají tento typ bydlení.
Institucionální bydlení však znamená něco víc, než jen pronájem kompletně vybaveného bytu. Domy jsou koncipovány tak, aby nabídly nájemcům také široké spektrum služeb ve společných prostorách. Samozřejmostí je recepce, která poskytuje různé služby včetně přebírání pošty, zajištění úklidu či drobné údržby. Běžně jsou v domech umístěny tělocvičny, prádelny, ale i různé drobné provozovny, prodejní automaty, obchůdky či kavárny.
Velkou výhodou je cenová dostupnost a flexibilita. Tyto byty se v ceně nájmu neliší řádově od běžných nájemních bytů. Jsou sice o něco dražší, avšak nájemce zase uspoří na zařízení bytu. Kauce bývá většinou jeden měsíční nájem a nájemce za sjednání bydlení neplatí žádné další provize a poplatky. Někteří mezinárodní institucionální vlastníci umožňují v rámci svých nemovitostí stěhování z jednoho bytu do druhého nejen v rámci jedné lokality, ale i do jiného města, či dokonce do jiné země.
Podle Jana Vitvery, obchodního ředitele společnosti Home Portal, počty bytů v novostavbách, které jdou rovnou do nájmu, a nikoliv do prodeje, rostou každým rokem dvouciferným tempem. Mezi nejznámější projekty loňského roku patří Fragment společnosti Trigema v pražském Karlíně, projekt Loox Prosek od Creditas Real Estate, či elegantní nájemní bydlení v Plzni od MINT rezidenčního fondu. V letošním roce by se mělo na trh dostat zhruba 800 nových bytů v nájemních projektech od pěti developerů.
Dobré zkušenosti s institucionálním bydlením mají ve Velké Británii. V roce 2008 zahájila společnost Quintain stavbu bytového projektu Wembley Park v Londýně, avšak kvůli nízkému zájmu o koupi bytů projekt přepracovala na nájemní, což se ukázalo jako velmi úspěšné řešení. Od té doby vznikly ve Velké Británii desítky projektů nájemního bydlení a staly se důležitým investičním segmentem. V posledních patnácti letech se institucionální nájemní bydlení rozvíjí také například ve Finsku. Zuzana Chudoba z BTR Consulting soudí, že k podobnému rozmachu institucionálního nájemního bydlení dojde během následujících tří až pěti let i v Česku.
Pronájem byl pro Čechy spíše "chudou příbuznou" vlastnického bydlení. Ovšem časy se mění. Institucionální bydlení nabízí méně starostí a podstatně více flexibility, služeb a více kvality. A právě to zřejmě lidem v běžných pronájmech chybělo. Svědčí o tom vzrůstající zájem o tento typ bydlení.
Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Projekty sdíleného bydlení získávají podporu i v ČR
Projekt Housing First pomáhá nastartovat lidem bez bydlení novou životní etapu
Housing First – cesta k normálnímu bydlení
Kupujete byt? Zajímejte se, jak SVJ řeší dluhy spoluvlastníků vůči SVJ
Osobní vlastnictví, družstevní nebo raději v majetku firmy? Typ vlastnictví výrazně ovlivňuje cenu nemovitosti
Související články
Kupujete byt? Zajímejte se, jak SVJ řeší dluhy spoluvlastníků vůči SVJ
Ve společenství vlastníků jednotek se nachází v současné době v současné době zhruba více než 1,5 milionu bytů. Mezi takovým množstvím se vždy najdou nezodpovědní spoluvlastníci, kteří nehradí…
realitní zpravodaj
27. 6. 2023
Projekty sdíleného bydlení získávají podporu i v ČR
Kolektivní bydlení není žádnou novinkou. Tato myšlenka přišla do Česka z USA již v 19. století. Sdílení mělo usnadnit ženám práci v domácnosti, proto byly v podobných domech k dispozici společné…
realitní zpravodaj
26. 6. 2023
Housing First – cesta k normálnímu bydlení
Mezi cílové skupiny, kterým Bydlení především pomáhá, patří lidé bez domova. Často mají velmi komplexní problémy: závažná duševní onemocnění, vážné zdravotní diagnózy nebo trpí závislostmi.…
realitní zpravodaj
16. 5. 2023
Projekt Housing First pomáhá nastartovat lidem bez bydlení novou životní etapu
Podle analýzy organizace České priority přináší bytová nouze zvýšené náklady nám všem. Z celkových nákladů ve výši 11 miliard korun ročně platí veřejné rozpočty přímo zhruba 2,44 miliardy Kč. Výzkumy…
realitní zpravodaj
31. 10. 2022
Osobní vlastnictví, družstevní nebo raději v majetku firmy? Typ vlastnictví výrazně ovlivňuje cenu nemovitosti
Osobní vlastnictví Osobní vlastnictví je evidované katastrem nemovitostí a prokazatelné tzv. listem vlastnictví. Vlastník, zapsaný v katastru nemovitostí, je jejím majitelem a může s ní volně…
realitní zpravodaj
10. 8. 2020