Co je dobré nepodcenit, pokud hledáte pozemek pro dřevostavbu

Vybrat správné místo pro stavbu jakéhokoli domu není jednoduché. Dvojnásobně to platí v případě srubů a dřevostaveb vůbec. Nehodí se do každé lokality, a také na každý pozemek. Takže pokud se stavebník rozhodne pro stavbu srubu, musí tomu podřídit výběr pozemku.

V minulých staletích bylo dřevo hlavním stavebním materiálem. A i když první cihla spatřila světlo světa více než 7000 let před naším letopočtem, hojně se začala používat pro realizaci staveb až ve středověku. Dřevo však zůstalo důležitým stavebním materiálem zvláště na vesnicích, a zejména v podhorských a horských oblastech. S vývojem jiných stavebních technik dřevo upadlo do pozadí v první polovině 20. století, ale zvrat nastal v sedmdesátých letech, kdy lidé znovuobjevili jeho výhody – rychlost výstavby, možnost výstavby v jakémkoli ročním období, nízká spotřeba energie, a především ekologický stavební materiál – dřevo jako obnovitelný zdroj.

Výběr pozemku pro dřevostavbu
Jednodušší je zřejmě výběr pozemku v horských oblastech, kde jsou tyto domy součástí běžné zástavby stovky let. Pokud však chceme postavit dřevostavbu, či dokonce přímo srub, v jiné lokalitě, bude záležet na dalších faktorech. Je mnoho obcí, kde je většina zástavby jiného typu a srub by působil v daném území naprosto nevhodně. Proto je třeba seznámit se s územním plánem, který může stanovovat také výškovou či plošnou regulaci zástavby, její charakter a strukturu. Pokud tyto informace v územním plánu nejsou, bude třeba informovat se na stavebním úřadě, zda v dané lokalitě stavbu tohoto typu povolí. Jestliže bude stanovisko negativní, nezbývá než vyhledat jiný pozemek.

Malý pozemek není vhodný pro stavbu srubu
Některé dřevostavby mohou vypadat dobře i na stavebním pozemku o běžné velikosti od 700 do 1000 m2. Typický srub však potřebuje více prostoru. Je to na pohled velmi výrazná stavba, a nevypadala by dobře „utopená“ mezi dalšími domy naprosto jiného charakteru. Sruby se odjakživa stavěly spíše v divoké přírodě, na osamělých místech, a to by měl mít na paměti každý, kdo po takovém bydlení touží. Je třeba tedy počítat s tím, že již investice do pozemku bude podstatně náročnější než pro stavbu běžného domu.

Různé dřevostavby pro různé lokality
Pro srub je podle odborníků ideální mírně zvlněná krajina, nejlépe s lesíkem v blízkosti. Proto je třeba najít unikátní a dostatečně rozlehlý pozemek. Jestliže takové místo není k dispozici v lokalitě, kde pozemek hledáme, je lepší volit jiný typ dřevostavby.

Nejběžnějším typem masivních dřevostaveb, které u nás mají větší tradici než sruby, jsou roubenky, které se svou konstrukcí až na několik technických detailů podobají srubům. Také ty se hodí do odlehlejších částí obcí, a spíše do vyšších poloh. V typické české vesnici například v polabské nížině by zřejmě roubenka neladila s ostatní výstavbou.

Mnoho dřevostaveb však může dostat naprosto jiný „kabát“ a svým vzhledem zapadnout prakticky do jakéhokoli okolí. Záleží na umu architekta, který dokáže z dřevostavby vykouzlit luxusní dům a včlenit jej do daného území. U moderních dřevostaveb totiž nemusí být na první pohled patrné, že jde o dřevostavbu.

U některých staveb není totiž dřevo přímo na konstrukci přiznáno. Příkladem je dřevěná kostra, vyplněná izolací a opláštěná deskami, které mohou, ale také nemusí být ze dřeva.

Do běžné české vesnice lze umístit spíše moderní dřevostavbu na klíč než roubenku, či dokonce srub. I když pokud má stavebník dostatečně velký pozemek, není vyloučeno, že mu bude taková stavba povolena. A tak když příslušný stavební úřad nemá námitek, je pouze na posouzení stavebníka, zda se daný typ dřevostavby bude hodit na daný pozemek a mezi ostatní již postavené domy.