Jak prohlásit nemovitost za kulturní památku

Pod pojmem národní kulturní památka si většinou představíme hrady, zámky, významné soubory staveb, jako například v Českém Krumlově nebo na pražské Malé Straně. Ale kulturní památkou může být i obyčejný statek, mlýn, nebo stará roubenka. Ovšem to, že je třeba tuto stavbu chránit, se často zjistí, až když ji koupí nový majitel a chce ji zbourat, aby získal pozemek pro nový projekt. Jak tedy postupovat, aby se zachovaly historicky cenné budovy a majitelé je byli povinni chránit a udržovat?

Kdo a jak může podat návrh na kulturní památku
Jestli se stavba stane kulturní památkou, závisí na mnoha faktorech. Jednak musí splňovat zákon o památkové péči (č. 20/1987 Sb.). V něm je uvedeno, že kulturní památkou se může stát nemovitá věc, která významně dokládá historický vývoj, životní způsob a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Dům by měl mít hodnotu historickou, uměleckou, vědeckou nebo technickou, nebo mít přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Návrh může podat buď vlastník objektu, nebo kdokoli jiný. Podává se na příslušný odbor ministerstva kultury. Návrh má určité formality a před jeho podáním je vhodné požádat o názor, případně spolupráci, příslušné územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu. Pokud podle názoru "památkářů" má nemovitost dostatečné hodnoty, je značný předpoklad že ministerstvo kultury tento návrh přijme a bude se jím zabývat.

Souhlas vlastníka nemovitosti je předpokladem úspěchu
Pokud ministerstvo kultury uzná, že nemovitost má nezanedbatelnou historickou hodnotu, zahájí řízení o prohlášení za kulturní památku. V řízení se k návrhu vyjadřuje příslušný krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností – a také vlastník nemovitosti. Ten je pro úspěšné řízení velmi důležitý. Pokud s prohlášením nesouhlasí, s vysokou pravděpodobností ministerstvo nemovitost za kulturní památku neprohlásí. Pokud by tak ale učinilo, tak jedině proto, že usoudí, že památková ochrana je důležitější než vlastnický vztah.

Když je rozhodnuto, stavba bude chráněna
Konečnou fází projednání je prohlášení či neprohlášení stavby za kulturní památku. V obou případech je obeznámen i vlastník jako nepominutelný účastník řízení. Ten pak má povinnost chránit stavbu před poškozením, zničením a oznámit případnou změnu vlastnictví, správy či užívání.

V případě prohlášení dojde také k zápisu do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Tento zápis se projeví v Památkovém katalogu na webových stránkách Národního památkového ústavu, kde lze jednotlivé památky vyhledat.