Převody družstevních bytů do osobního vlastnictví již nejsou povinností družstva

Do 31. 12. 2020 měli členové družstev, na jejichž výstavbu byla poskytována finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů, a družstev vzniklých do 31. 12. 1991, zákonný nárok na převod družstevního bytu do osobního vlastnictví. To již neplatí.

Podmínkou k tomu, aby členové získali družstevní byt do vlastnictví osobního, bylo, že museli splnit včas veškeré své závazky vůči družstvu, především splatit příslušnou část nesplacených úvěrů, případné nedoplatky nájemného a jiné vzájemné vypořádání, a poté vyzvat družstvo k převodu. Původně byly tyto převody možné do konce roku 1995. Lhůta se však postupně prodlužovala až do 31. 12. 2020. V současné době již nemá družstvo povinnost smlouvu o převodu do osobního vlastnictví uzavřít.

Možnost převodu však nezaniká
Pro zajištění převodu bytu do osobního vlastnictví po 1. 1. 2021 uzavřela řada družstev se svými členy smlouvu o budoucím převodu do vlastnictví. Pokud tomu tak je, nic nebrání převod uskutečnit. Smlouva o budoucím převodu má tříletou promlčecí lhůtu, event. má smluvně dohodnutou lhůtu, kterou by měl člen sledovat, aby byla ze strany družstva dodržena.

Družstva mohou také i nadále převádět jednotky do vlastnictví podle ustanovení zákona č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů.  Toto rozhodnutí však je již plně v kompetenci příslušného družstva a nezakládá družstvu povinnost, nýbrž mu poskytuje možnost tak učinit. Stačí, když si družstvo dá tuto možnost do stanov, nebo o tom rozhodne členská schůze. Je to však dobrovolným závazkem družstva, nikoli jeho zákonnou povinností.

Jak probíhá správa domů s kombinovaným vlastnictvím
V Česku je nyní cca 8,5 tisíc družstev. Pokud členové družstva neměli zájem o převod do osobního vlastnictví, nic se pro ně nemění. Dům zůstává ve vlastnictví a správě bytového družstva. V domech, v nichž došlo k převodu některých bytů, jsou vedle sebe dva různé typy vlastnictví – družstevní a osobní.

Přitom pro družstva, která vznikla od 1. 1. 1992, platí, že pokud jsou v domě alespoň tři vlastníci pěti bytových jednotek, je třeba založit SVJ. To znamená, že pokud jsou v družstevním domě jen dva byty převedeny do osobního vlastnictví, zakládá to povinnost založit SVJ, jehož bude družstvo členem.

Družstva, která vznikla před 1. lednem 1992, jsou vlastníky budovy a plnila povinnost správce již před 1. červencem 2000, mají výjimku. SVJ musí založit teprve tehdy, když přijdou o většinový podíl na bytovém domě.

Správa domu je pak prováděna podle příslušných ustanovení o bytovém spoluvlastnictví. Shromáždění SVJ se pak neúčastní držitelé družstevních podílů, ale pouze vlastníci bytů v osobním vlastnictví a statutární zástupci družstva.

O převod bytů do osobního vlastnictví žádají členové družstva především pro snadnější možnost jejich pronájmu, možnost využití bytu jako záruky pro hypotéku, či pokud zvažují v budoucnosti jeho prodej. Ceny bytů v osobním vlastnictví jsou vždy vyšší, než cena družstevního podílu.

Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Na co si dát pozor při prodeji nebo koupi družstevního bytu




Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Vyloučením z bytového družstva zaniká právo nájmu k bytu




Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Typ vlastnictví výrazně ovlivňuje cenu nemovitosti




Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Jaké výhody a nevýhody přináší bydlení v družstevním bytě?




Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Je možné získat hypotéku na družstevní byt?