Jak správně spočítat podlahovou plochu bytu?

V mnoha inzerátech realitních serverů se často udává celková plocha bytu, která se následně v parametrech pojmenovává jako podlahová. V jiných se setkáte s pojmem užitná plocha. Pozor na tyto názvy, neboť je mezi nimi značný rozdíl. V ploše, kterou budete opravdu užívat, může činit i desítky metrů čtverečních.

Podlahová plocha pro potřeby architektury a stavitelství se udává v metrech čtverečních, se zaokrouhlením na dvě desetinná místa. Pro potřeba realitních služeb se pak počítá na jedno desetinné místo.

Podle nového občanského zákoníku (§ 1222) a příslušného prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 366/2013 Sb.) je podlahová plocha součtem celé plochy bytu. To znamená, že je to výměra ohraničená obvodovými zdmi bytu. A započítávají se do ní tedy vnitřní příčky. Tím totiž dochází k souladu s plochou, která by vznikla, pokud by se například některá z nenosných příček odstranila, nebo pokud jiná příčka vznikne rozdělením jedné místnosti na dvě. Podlahová plocha bude v obou případech stále stejná.

Do podlahové plochy se dále započítává i plocha zakrytá zabudovanými předměty, jako jsou skříně ve zdech, vana, sprchovací kout, sloup, a jiné pevně vestavěné zařizovací předměty ve vnitřní ploše bytu. Ale také plocha sklepa, pokud nejde o sklepní kóji.

Balkony, lodžie, terasy a atria jsou společnými částmi domu a do podlahové plochy bytu se nezapočítávají. A to ani v případě, že jsou přístupné pouze z konkrétních bytů, jejichž vlastníci k nim mají výlučné užívací právo.

Užitná plocha
Jinak je tomu s užitnou plochou, která se od podlahové může lišit. Započítávají se do ní totiž výměry všech místností v bytě. Nejsou tedy započítávány příčky, na rozdíl od podlahové plochy.  Naopak, stejně jako v podlahové ploše se započítávají i vestavěné skříně a další vestavěné prvky. Ovšem do užitné plochy se počítají i rozměry sklepu, balkónů, terasy, pokud jsou používány výhradně vlastníky daných bytových jednotek.

Obytná plocha
Dalším pojmem, s nímž se můžeme setkat, je obytná plocha. Ta vymezuje pouze vnitřní výměry obytných místností. Nepatří do ní tedy takové místnosti, které nesplňují definici "obytné": za obytnou místnost se považuje přímo osvětlená a přímo větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 8 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a je určena k celoročnímu bydlení. Nepatří sem tedy například menší kuchyně bez oken, koupelny, chodby, schodiště, šatny, komory a podobně.

Složitosti v podkroví
Složitější je to s podlahovou plochou podkrovních místností. Obytné místnosti v podkroví mají mít výšku stropu min. 2,3 m. Pokud mají šikmé stropy, což většinou mají, musí mít tuto minimální, tzv. světlou, výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy, takže u podkroví mohou být udávány rozdílné rozměry, avšak obojí bude podlahová plocha. Jedna – ta první, splňující výše uvedený požadavek, je spíše z architektonického hlediska a z hlediska splnění definice obytné místnosti. Ovšem pokud si budete pro místnost kupovat například koberec nebo jinou podlahovou krytinu, zřejmě budete potřebovat, aby pokryla celou místnost. Tím pádem budete muset změřit i plochy, které jsou již ve snížené části. 

Pokud tedy jste již ve fázi nákupu bytu či domu, ověřte si pečlivě, zda plocha bytu, uvedená v inzerci, je plocha podlahová, obytná či užitná. Pro následné plánování vnitřního vybavení může hrát roli každý centimetr.

Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Může sloužit nebytový prostor k bydlení?




Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Co je dobré nachystat, než se rozhodnete prodat byt?




Zaujalo vás téma? Doporučujeme:
Úloha stavebního dozoru při stavbě nemovitosti