Co nastane v případě rozvodu s nájemním bydlením. Kdo odchází a kdo zůstává?

19.6.2019 - Manželé tradičně žijí spolu a společně vedou rodinnou domácnost. Nejčastěji tomu tak je v bytě nebo domě, který je v jejich společném jmění, nebo ve výlučném vlastnictví jednoho z nich. Také mohou bydlet v bytě či domě, který mají pronajatý. Kdo z manželů má právo v případě rozvodu zůstat v dosavadním nájmu a kdo se musí vystěhovat?

Společný nájem může, ale také nemusí vzniknout
Podle platného občanského zákoníku vzniká společný nájem manželů buď uzavřením manželství se snoubencem – nájemcem bytu, anebo kdykoliv za trvání manželství, uzavře-li jeden z manželů nájemní smlouvu k bytu.

Vznik společného nájmu ale není nutný. Manželé se mohou dohodnout, že společný nájem nevznikne. Jestliže se dohodnou, že budou i v manželství bydlet každý zvlášť, doporučuje se to zaznamenat písemně.

Co nastane v případě rozvodu manželství
Samozřejmě nejlepší možností je dohodnout se již před rozvodem, který z manželů bude nadále užívat dosavadní nájemní byt a který se vystěhuje a za jakých podmínek.

Pokud se rozvedení manželé u pronajímaného bytu nedohodnou, rozhodne o tom soud. Zejména se přihlíží k tomu, kterému rodiči byla svěřena péče o nezletilé dítě, a mimo jiné také ke stanovisku pronajímatele. Nedílnou součástí soudního rozhodnutí je způsob, jakým způsobem rozvedený manžel, který v bytě zůstává, nahradí druhému ztrátu práva na společné užívání bytu. Tím bývá například povinnost obstarání náhradního bytu, nebo povinnost přispívat na bydlení.

Kdo odchází a kdo zůstává
Jedním z kritérií při rozhodování soudu je také, který z manželů se k druhému přistěhoval. Jestliže jeden z manželů bydlel v nájemním bytě již před manželství, má se za to, že druhý z manželů má právo bydlení tzv. odvozené.

V tom případě soud přizná většinou právo dosavadního bydlení tomu z manželů, který bydlel v bytě již před manželstvím.

Jestliže soud přizná náhradu bydlení, může rozvedený manžel v bytě bydlet, dokud mu druhý nezajistí náhradní bydlení, nejdéle však jeden rok.

Soud může rozhodnout i o věcném břemenu
Stává se, že manžel, který se má z bytu vystěhovat v důsledku odvozeného práva bydlení, získal do péče nezletilé dítě. V tom případě může soud rozhodnout, že tento rozvedený manžel s nezletilým dítětem má právo bydlení na základě věcného břemene za úplatu. Úplata musí být úměrná nájemnému obvyklému v dané lokalitě.

Věcné břemeno bydlení za úplatu se nezřizuje natrvalo. Lze jej zřídit nejdéle do doby, než se dítě bude schopno samo živit. Tím se ovšem nemá zato, že například bude pracovat při studiích, ale že si bude trvalou prací vydělávat na své živobytí.

Poté toto věcné břemeno končí a nadále byt zůstane tomu rozvedenému manželovi, v jehož prospěch rozhodl soud.

Jsou známé i případy, kdy se manželé sami dohodli, že budou v zájmu nezletilého dítěte nadále užívat společný byt. Může se to zdát složité, ale na druhou stranu stanovení pravidel soužití a seriózní dohoda ve prospěch dítěte bývá často lepší, než dlouhé soudní spory.