ČNB počtvrté v řadě zvýšila sazby. Hypotéky podraží

1.11.2018 - Bankovní rada České národní banky (ČNB) na dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 1,75 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,75 % a diskontní sazby na 0,75 %. Projeví se navýšení sazeb na cenách hypoték?

Dnešní zvýšení sazeb se dotkne většiny lidí v Česku, protože povede ke zdražení všech typů úvěrů. Zásadně může ovlivnit desetitisíce domácností, které si každoročně sjednávají hypotéku. Hypoteční sazby na rozhodnutí ČNB totiž reagují růstem.

Už dříve totiž centrální bankéři opakovaně zpřísnili kritéria pro získání hypotéky. Každý rok tak o možnost pořídit si vlastní nemovitost přijde podle odhadů až dvacet tisíc domácností. Zájemce o bydlení aktuální tíží nejen zvyšujících se sazby úvěrů na bydlení, ale také nutnost disponovat úsporami ve výši alespoň 20 % hodnoty nemovitosti. Pro mnoho lidé se tak může stát vlastní bydlením nedosažitelným. Česká republika přitom dlouhodobě patří k zemím jejíž obyvatelé preferují vlastní bydlení na úkor nájemního.

Radovat se příliš nemohou ani ty domácnosti, které si už bydlení na hypotéku pořídily. Zvlášť, jestli využily extrémně nízké hypoteční sazby minulých let. Reakcí komerčních bank na opakované zvyšování základní úrokové sazby je totiž zvyšování úrokových sazeb i u hypoték. To se už zcela jasně projevuje, protože průměrná úroková sazba u hypoték podle ukazatele Fincentrum Hypoindex v září vzrostla na 2,57 procenta. Problémy tedy mohou nastavit v případě refinancování po ukončení doby fixace úrokové sazby.

Na konci roku by se pak mohla průměrná úroková sazba hypotečního úvěru pohybovat okolo tří procent a nejspíš i nadále poroste. To by výrazně zasáhlo rozpočet mnoha rodin, protože by se jim výdaje na bydlení po skončení aktuálního fixačního období zvýšily o tisíce korun měsíčně. Ne každý je však na to připraven, dostatečné rezervy má jen minimum z nich.

"Zásadním problémem je, že centrální bankéři nejsou za svá rozhodnutí, kterým přitom zcela zásadně ovlivňují životy milionů lidí, nijak zodpovědní. Mohou si různě experimentovat a zkoušet uvádět nejrůznější makroekonomické teorie do praxe, jak se jim zamane bez ohledu na důsledky. Typickým příkladem bylo nesmyslné oslabování české koruny, které se táhlo tři a půl roku a vyšlo ČNB na intervencí na nepředstavitelné dva biliony korun (pro srovnání letošní státní rozpočet počítá s výdaji ve výši 1,36 bilionu korun). Tento podivný měnový experiment přitom vedl mimo jiné k tomu, že hlavně vývozci nebyli nucení zvyšovat svou produktivitu, protože jejich konkurenceschopnost posilovala oslabená koruna. Důsledky toho pociťujeme všichni do teď. A podobně to dopadne i se současnými neuváženými zásahy ČNB do realitního trhu. Ani ty nepřinesou nic dobrého, naopak na ně doplatí stovky tisíc domácností. Nést důsledky za tyto prapodivné pokusy makroekonomických teoretiků z bankovní rady centrální banky však bude bohužel pouze na nich," dodal k současné situaci Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol a.s.