Přetopený byt neprospívá zdraví, životnímu prostředí ani peněžence

22.11.2017 - V Evropě se v současnosti považuje za optimální teplotu v jednotlivých místnostech 18-20 stupňů. Reálná provozní teplota v českých domácnostech a kancelářích však standardně dosahuje hodnot vyšších než 24 stupňů. Společnost JRD proto upozorňuje na nepříjemné dopady přílišného přetápění. To totiž negativně ovlivňuje zdraví, navyšuje škodlivé emise do ovzduší a neúměrně zatěžuje domácí rozpočet. Z posledních studií navíc vyplývá, že zvýšení teploty již o jeden stupeň vede k růstu nákladů za vytápění či emisí CO2 do ovzduší až o 6 %.

Kdo z nás se občas nezamyslel nad tím, zda dodržuje základní zásady zdravého životního stylu? K těm však nepatří jen pestrá, nutričně vyvážená strava, sport a odpočinek, ale také pobyt ve zdravém vnitřním prostředí. Zvláště v zimní sezóně by se proto nemělo zapomínat na škodlivost nadměrného vytápění.

Velmi závažným problémem, který trápí přetápěné domácnosti, je špatná výměna vzduchu v obytném prostoru. Přetopený a nevětraný vzduch totiž ztrácí svou přirozenou vlhkost, jež by se měla pohybovat kolem 40 % až 60 %, a přispívá tak k vysoušení sliznic, které jsou poté náchylnější k infekcím. Zároveň se stává semeništěm roztočů, jež se v teplém prostředí rychleji množí a zhoršují zdravotní obtíže alergiků nebo astmatiků. Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu z oddělení hygieny ovzduší a odpadů se mohou akutní příznaky spojené s pobytem v nevyhovujícím prostředí projevovat v různé intenzitě, a navíc zcela individuálně. Patří k nim nejen přechodné potíže, jako je bolest hlavy, pálení očí, malátnost nebo špatné soustředění, ale také přetrvávající problémy, které mohou vyústit až v chronická onemocnění dýchacích cest. Vysoké teploty v interiéru mají navíc velmi negativní vliv na kvalitu spánku, v ložnici se dokonce doporučuje jen 18 stupňů.

"Přílišné vytápění není problematické jen po zdravotní stránce. Znamená rovněž vysoké finanční náklady a škodí životnímu prostředí, které zatěžuje nadměrnými emisemi škodlivých látek. Nejrychlejší variantou, jak předejít všem závažným rizikům souvisejícím s pobytem v přetopeném interiéru, je prosté snížení teploty nebo nárazové větrání, při němž se však nedá zabránit vniknutí prachu či pylu do interiéru," konstatuje Jan Řežáb, majitel JRD, a dodává: "Mnohem komplexnější řešení proto nabízí život v nízkoenergetické nebo pasivní budově vybavené moderními technologiemi a materiály, pro kterou je charakteristická nízká spotřeba energie, zdravé vnitřní prostředí a minimalizace škodlivých emisí při realizaci i provozu. Nedílnou součástí každého úsporného bytu je především automatický systém řízeného větrání s rekuperací tepla doplněný prachovými či pylovými filtry, jenž zde zajišťuje stabilní vlhkost a podporuje přirozenou cirkulaci vzduchu, který není vysušený a nehromadí se v něm oxid uhličitý. Systém rekuperace navíc důsledně zužitkovává přirozené teplo z lidské činnosti, domácích spotřebičů nebo slunečního záření a napomáhá tak spolu s kvalitními izolacemi k snížení nákladů na vytápění a udržení příjemné teploty." Tu mohou ovlivnit i druhy materiálů, jež jsou použity při výstavbě. Právě díky nim je pocitová teplota vnitřního prostředí v chalupě postavené z kamene jiná než v dobře izolovaném domě, přestože teploměr v obou objektech ukazuje totéž.