Kristýna Ishihara - Ishihara Trading

„Člověk by měl být vyrovnaný, statečný a moudrý. Vyrovnaný, aby se dokázal smířit s věcmi, které nemůže změnit. Statečný, aby měl odvahu změnit to, co změnit může. Moudrý, aby dokázal rozpoznat, co změnit může a co nikoliv., přesně těmito slovy Margaret Tchather se řídí Kristýna Ishihara, jednatelka a majitelka realitní kanceláře Ishihara Trading. Podnikat začala již ve 22 letech a nezalekla se ani světa velkých čísel.

V jakém odvětví jste pracovala dříve, než jste začala svou kariéru v realitní kanceláři?
Své první pracovní zkušenosti mám jako novinář zpravodajské rubriky nejdříve ve Večerníku Praha, dále pak v MF Dnes. Později jsem psala odborné publikace do Economic revue. Občas tlumočila. Po dosažení maturity na česko-italském jazykovém gymnáziu a následně neúspěšném pokusu dostat se na žurnalistiku, jsem začala pracovat v italské společnosti, kterou se mi podařilo dostat celkem rychle z červených čísel. Zde jsem tehdy pochopila, že má kariérní cesta vede jednoznačně podnikatelským směrem a v roce 2003 jsem založila svou první kapitálovou společnost zabývající se primárně realitní činností. Tehdy mi bylo 22 let. Byla to zcela jistě správná volba.

Co vás přimělo k této změně? Reality jsou přeci jen velmi specifický obor?
V té době se má volba opírala o devizu znalosti italského a anglického jazyka, jelikož na trh vstupovali investoři ze zahraničí zaměřeni na akvizice činžovních domů, především formou převodu obchodních společností, tehdy ještě z titulu devizového zákona. Moje společnost tehdy zprostředkovala takových obchodů desítky a mé aktivity se pak postupně rozšířily do dalších spekter podnikání jako například provoz hostelového zařízení v Melantrichově ulici na Praze 1 o kapacitě 110 lůžek.

Začínala jste na pozici realitního makléře, nebo v managementu? Jak vás tato role bavila?
Vždy jsem byla v roli managementu, ale nikdy jsem se nebála na trhu přijmout roli takovou, jakou situace vyžadovala. Jak říká Machiavelli, voják musí umět sesednout ze sedla a ukázat, že umí bojovat i jako pěšák. To znamená, jít do terénu, který je leckdy drsný. Jedná se o stavby nebo projekty, kde jsou třeba i nepřizpůsobiví obyvatelé. Nejste vždy jen v saku u stolu v kanceláři, kde tlumočíte, vyjednáváte a kde řídíte proces prodeje obchodních podílů, byť tato aktivita byla má hlavní doména.

Aktuálně máte svoji vlastní realitní kancelář. Jak těžké bylo prosadit se na současném trhu bydlení?
Je pravdou, že na několik let jsem si „odskočila“ do managementu, kde jsem nebyla nikterak společníkem. Na šest let do managementu společnosti Savino&partners, a.s., které jsem mimo jiné vděčná za toleranci mého magisterského studia na vysoké škole při výkonu funkce a na dalších šest let na pozici ředitele jedné z pražských poboček společnosti RE/MAX. Samozřejmě i tyto pozice mě obohatily o další cenné zkušenosti, školení a velkou škálu velmi zajímavých celorepublikových konferencí, které například společnost RE/MAX organizuje. Včetně pak i mezinárodní convention v Las Vegas, které jsem měla tu čest se účastnit a reprezentovat franšízu, kterou jsem vedla. Jsem ovšem typ člověka, který potřebuje plné autonomní rozhodování, a proto když jsem v roce 2016 dostala nabídku sídlit, na trhu již s legendární společností Nowa plus, tak jsem se v roce 2016 k podnikání vrátila pod vlastní značkou obsahující mé jméno. Prosadit se pod vlastní značkou pro mne již nebyl žádný problém, jelikož za těch spousty let působení na trhu se klienti vraceli vždy za mnou osobně a to v zásadě bez masivního marketingu. Tato zpětná vazba je pro podnikatele de facto odměnou a potvrzuje, že obchod je o lidech a způsobu jednání.

Mají to podle vás lehčí v realitách ženy nebo muži a proč?
Je pravdou, že já genderové vnímání mám velmi potlačené. Vždy hodnotím člověka dle jeho úrovně jednání a především toho, když slova potvrzují činy. Když jsem na stavbě nebo v obchodě, tak platí zásada, že se nad muži nijak nevyvyšuji, ani nesnižuji.

Čím se odlišuje vaše realitní kancelář od ostatních?
Moje společnost má více méně rodinný charakter, tudíž žádný korporát s mnoha odděleními, s klienty se mohu korektně dohodnout na průběhu obchodu tak, abychom rovněž respektovali zákonná nařízení, přitom ale umíme poskytnout služby v nejvyšší kvalitě jako nabízí velké společnosti. Určitě bych ráda zmínila, že je důležité investovat do vysoce kvalitního webu, který prezentuje vaši společnost, vaši práci, tudíž je vaší veřejnou vizitkou.

Profese realitního makléře je náročná na čas, jak se vám daří skloubit pracovní a soukromý život?
Pravdou je, že než se narodily děti, tak jsem soukromý život neměla. Po jejich narození člověk hledá kompromisy tak, aby vše zvládl dle nejlepšího vědomí a svědomí. Úplně jednoduché to ale nebylo.

Působíte také v zahraničí, konkrétně v Itálii. Jak moc se liší český a italský realitní trh?
V Itálii nepůsobím jako realitní kancelář, ale jako developer stavby činžovního domu v sicilském městě Trapani společně s investorkou. Co se týče stavebního povolení a byrokracie, tak vnímám velkou podobnost s tuzemskem. Totéž se dá říci o řízení stavby až po její kolaudaci. Odlišný způsob je v Itálii co se akvizice týče, který probíhá výhradně formou notářského zápisu. Možná bych jen zmínila odlišnost mentality, kde případný úspěch je tam lépe odpouštěn než v Čechách.

Jaké je vaše životní motto, kterého se držíte?
Je mi v životě dlouhodobě velice blízká citace od Margaret Tchather: „Člověk by měl být vyrovnaný, statečný a moudrý. Vyrovnaný, aby se dokázal smířit s věcmi, které nemůže změnit. Statečný, aby měl odvahu změnit to, co změnit může. Moudrý, aby dokázal rozpoznat, co změnit může a co nikoliv.“

Co byste doporučila těm, kteří aktuálně zvažují práci v realitách?
Takovým bych doporučila mít jasný a dlouhodobý cíl, pro který je člověk ochoten upozadit vlastní pohodlnost či lenost, investovat energii do správných emocí, kam nepatří nikdy závist, ale inspirace zejména těmi nejlepšími, hodně číst a vzdělávat se, dodržovat obchodní etiku a primární slušnost, jako je držet slovo.

Žijeme v hektickém světě, co vám dělá největší radost a kde „dobíjíte baterky?“
Velice mi k tomu pomáhá „odpojit se od veškeré elektroniky“ po příchodu z práce. Nepustit si žádné negativní mediální zdroje do své mysli, informace, které si k sobě pouštím, pečlivě vybírám, jelikož času není mnoho. Dále jsem učila na lékařské fakultě italštinu, dá se říci, že to byl spíše koníček a odreagování od tvrdého businessu. Velice mě naplňuje sport, občas absolvuji hobby způsobem triatlon. Baví mě hudba. Mám motorku a plachetnici na Lipně, takže řízení těchto, mi dává pocit nekonečné svobody a pocit zaslouženého naplnění svých snů.