Data o bydlení přehledně na jednom místě

Ministerstvo pro místní rozvoj rozvíjí databázi o bydlení, sbírá data o cenách nemovitostí a nájmů, vydává vlastní indikátory dostupnosti bydlení, díky kterým lze prioritizovat a cílit investice státu. V minulém týdnu tak představilo veřejnosti dashboard o bydlení, který má sloužit odborné i laické veřejnosti.

Pojem dashboard je zaveden pro souhrn informací a nástrojů, který umožňuje rychle a snadno zobrazit a sledovat důležité údaje, v tomto případě o bydlení a bytové výstavbě.

„Dali jsme dohromady data z ověřených zdrojů, která ukazují problematiku dostupnosti bydlení v pěti různých indikátorech. Dva z nich, ty úplně základní, máme v členění dle obcí s rozšířenou působností. Bereme průměrné příjmy v daném území a dáváme je do poměru s průměrnou cenou nemovitosti a průměrným nájmem. Zde jsme založili časovou řadu a budeme sledovat a komentovat vývoj. Další tři indikátory jsme mohli zpětně dopočítat za dvacet let,“ uvedl vedoucí oddělení analýz a strategie bytové politiky MMR Štěpán Ripka.

Nedostupnost bydlení je problém v celé Evropě

Jak ukazují statistická data, průměrné výdaje na bydlení tvoří v ČR podle výpočtu MMR 23 % čistých příjmů domácností, napříč EU je to 20 %. Ze sousedních států vydávají na bydlení menší část svých příjmů v Polsku, Rakousku a na Slovensku (18 až 19 %). Německé domácnosti na bydlení vynakládají více (25 %), stejně jako domácnosti v Nizozemsku, Švédsku, Norsku, Dánsku nebo Lucembursku (23–28 %). Nejvíc je to v Řecku (35 %). Za domácnosti nadměrně zatížené výdaji na bydlení považujeme ty, které na bydlení vydávají více než 40 % svých čistých příjmů.

Nadměrně zatížených výdaji na bydlení je v ČR podle výpočtu MMR 13 % domácností, napříč EU to je 9 %.

Průměrná česká domácnost potřebuje na koupi bytu o velikosti 60 m2 pět svých čistých ročních příjmů. Na pronájem stejného bytu by průměrná domácnost vynaložila 26 % svých čistých příjmů. Velké rozdíly jsou mezi regiony. Podle dat ministerstva je nejméně dostupné bydlení v Praze, kde domácnosti potřebují 8 svých čistých ročních příjmů na koupi bytu a 34 % svých čistých příjmů na jeho pronájem. Následuje Brno s potřebou více než 7 ročních čistých příjmů na koupi a 31 % na pronájem. Ve městech je i přes vyšší příjmy bydlení hůře finančně dostupné. Nejnižší hodnoty, do tří průměrných čistých ročních příjmů domácnosti v dané lokalitě na koupi bytu a do 20 % na pronájem, jsou zejména v některých oblastech Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Česká republika se navíc dlouhodobě potýká s nedostatečnou výstavbou nových bytů
Celkem jich stavebníci dokončili v loňském roce 38 067 a zahájili výstavbu 35 704 bytů. Více než polovina dokončených bytů (20 052) je v rodinných domech pro vlastnické bydlení. Také většina dokončených bytových domů je prodávána do soukromého vlastnictví. 

Podrobné informace o bydlení, statistiky, grafy a rozbory, mohou zájemci najít na webu Ministerstva pro místní rozvoj.

„Jedním z řešení, jak zlepšit bytovou dostupnost napříč v ČR, je podpora investic do dostupného nájemního – především obecního bydlení. Právě obce díky státní podpoře mohou stavět v oblastech, kde je to potřeba, ale pro soukromé developery nejsou tyto projekty dostatečně ekonomicky zajímavé,” uvedl Jan Schneider, vrchní ředitel sekce strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení MMR.