V Česku vyroste první bytový dům ze dřeva

Dřevostavby rodinných domů jsou dnes samozřejmostí. Dřevo jako konstrukční prvek se používá i na různé malá občanské a komerční stavby, jako jsou mateřské školy, prodejny, malá kulturní zařízení. Ale postavit ze dřeva celý bytový dům? Již se chystá.

Montované dřevostavby jsou jedním z nejvíce rostoucích stavebních segmentů, který se za posledních 15 let více než zdvojnásobil. Vážou se k němu totiž hodnoty jako je udržitelnost, ekologičnost a zdravé životní prostředí, což jsou zcela zásadní témata dnešního světa. Stavba každé dřevostavby je navíc velice rychlá, čistá, bezprašná a méně hlučná.

Zatímco u nás se ze dřeva staví stále hlavně rodinné domy, ve světě získávají dřevostavby na popularitě už i v segmentu výstavby administrativních budov, firemních sídel nebo hotelů. A například v Berlíně nebo ve Vídni brzy budou stát celé dřevěné čtvrti.

U nás se do větší dřevostavby, a to bytového domu, pustila společnost Skanska. Realizace projektu Radlický Dřevák je plánována na rok 2024 na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí přední český ateliér Jakub Cígler Architekti, který navazuje právě na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí.

Cílem pilotního projektu je prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v podmínkách České republiky a ověřit jeho potenciál pro budoucí využití s cílem urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy.



V Radlickém Dřeváku bude 177 bytových jednotek, a kromě dřevostavby projekt zahrnuje i další dvě budovy z konvenčního materiálu. Samotná čtyřpodlažní dřevostavba využívá dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a bude vystavěná na železobetonové monolitické podnoži.

CLT desky plánuje Skanska využít pro nosnou konstrukci budovy a dřevo bude použito i jako pohledový materiál pro vybrané interiérové příčky, a také jako vybavení veřejného prostranství. 1 600 m3 dřeva nahradí téměř polovinu celkového objemu betonu potřebného na výstavbu objektu konvenční metodou. V důsledku toho zajistí dřevodům nižší uhlíkovou stopu až o 560 tun CO2, tedy o 28 % méně oproti konvenční výstavbě.

Radlický Dřevák navíc cílí na mimořádně nízkou energetickou náročnost v nejvyšší kategorii PENB – A. Oproti referenční budově vychází úsporněji až o 40 %. Ve všech budovách projektu bude mimo dnes již běžných technologií, jako je rekuperace apod., instalován také systém pro hospodaření s recyklovanou, tzv. šedou vodou, která sníží spotřebu pitné vody až o čtvrtinu. Teplo z šedé vody bude navíc využito pro předehřev teplé užitkové vody, kde má ve spojení s fototermickými panely dojít ke snížení spotřeby zemního plynu pro předehřev TUV až o polovinu.

Celý objekt bude využívat dešťovou vodu prostřednictvím akumulačních a retenčních nádrží o celkovém objemu 135 tisíc litrů, které poslouží pro zalévání zeleně ve společných prostorech. Zelené střechy na objektech zachytí nemalé množství dešťových srážek a budou přispívat k dalšímu snížení nákladů na ochlazení budovy a zároveň zlepšovat lokální mikroklima.



Většímu rozvoji dřevěných staveb brání požární předpisy
Křížem lepené desky neboli CLT (Cross Laminated Timber) patří mezi nejrozšířenější systém masivního stavebního materiálu ze dřeva. Výhodou je především minimální materiálová ztráta a vysoká konstrukční pevnost. Dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje. Díky tomu je zdravější pro astmatiky a alergiky.

Efektivní využití CLT panelů ve stavebnictví zároveň zrychluje proces výstavby až o čtvrtinu standardní doby. Vedle toho má ale také estetický, psychologický a zdravotní přínos.

CLT desky dávají možnost až dvacetipatrové výstavby. V zahraničí je již komerční výstavba takových budov běžná, u nás tomu zatím brání přísné požární normy. Ty povolují pouze čtyři patra a maximální dvanáctimetrovou výšku. Přitom z pohledu požární bezpečnosti jsou stavby z CLT panelů stejně bezpečné jako objekty realizované tradičním způsobem výstavby.

Dřevěný dům z masivního dřeva disponuje velmi dlouhou životností, na jejímž konci může být udržitelněji zdemolován a zrecyklován. Vždyť stavební suť v České republice dnes tvoří zhruba 45 % celkové produkce odpadu a ročně se recykluje asi jen 15 %.