Který prostor může a který nemůže být bytem

Ne každé prostory jsou určeny k bydlení. V bytových i rodinných domech je mnoho dalších místností a prostorů, které by sice mohly být obývány, ale podle zákonných norem a předpisů nejsou považovány za byt. Jak je odlišit?

Základní informace lze získat ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Ta definuje nejen bytové, ale všechny ostatní stavby a určuje, co která musí splňovat. Tím se dále řídí stavební úřady při rozhodování o vydání stavebního povolení či při kolaudačním rozhodnutí.

Jak lze definovat prostor pro bydlení
Prostorem pro bydlení se rozumí místnosti, obytné místnosti a pobytové místnosti. Místností je prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami. Obytnou místností je ta část bytu, která splňuje požadavky předepsané výše uvedenou vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Obytnou místností je i samostatná kuchyň, která má však plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít podlahovou plochu nejméně 16 m2. U místností se šikmými stropy (většinou podkroví) se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Termín pobytové místnosti se pak dle mínění většiny odborníků vztahuje spíše na pokoje v hotelech, nemocnicích a v podobných zařízeních.

Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu. Záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.

Výška místností, osvětlení, větrání, vytápění
Světlá výška obytných místností musí být alespoň 2 600 mm v běžných prostorách a 2 300 mm v podkroví.  Místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti.

Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním vzduchem a vytápění s možností regulace vnitřní teploty. V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu minimálně stejný, jako je průtok spalovacího vzduchu pro daný výkon a typ spotřebiče.

Místnosti musí mít denní osvětlení v souladu s hodnotami danými příslušnou normou (ČSN 730580-1 a 2). Na záchodech, v koupelnách a v kuchyňských koutech stačí umělé osvětlení, opět dle zákonné normy.

Tyto místnosti také musí být účinně odvětrány a vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. U spíží a komor stačí odvětrání. Místnosti však nesmí být větrány do společných a komunikačních prostor domu. Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je přípustné i ze světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku kratší strany nejméně 1 500 mm.

Proslunění, úspory energie, tepelná ochrana
Prosluněny musí být všechny byty. Správné proslunění znamená, že součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností je roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.

U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině.

Domy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší.  Přitom však musí zaručovat tepelnou pohodu uživatelů.

Technické požadavky jsou i na konstrukce budov, jako jsou stěny, příčky, stropy, podlahy, schodiště, komíny, střechy či zábradlí, a také na všechny technické přípojky, instalace apod.

Stavitelé, projektanti a architekti samozřejmě tuto vyhlášku dobře znají a řídí se jí při navrhování a stavbě budov. Pokud však někdo plánuje svépomocnou stavbu, rozsáhlejší rekonstrukci, nebo třeba půdní vestavbu, měl by se s ní podrobně seznámit. Může tak předejít následným problémům při kolaudaci stavby.