Daň z nemovitosti – platí se už i za remízek

Vlastníci nemovitostí, u nichž došlo ke změnám ve vlastnictví nemovitosti, musí do 31. ledna podat přiznání k dani z nemovitosti. Letos se to může týkat většího počtu vlastníků, kteří do loňského roku nemuseli daň platit, neboť jejich pozemky byly od daně osvobozeny.

Dne 1. 1. 2020 vstoupil v účinnost zákon č. 364/2019 Sb., kterým se změnily některé zákony v oblasti daní. Především došlo k novelizaci zákona o dani z nemovitých věcí, konkrétně § 4 odst. 1 písm. k). Avšak po přechodnou dobu, tj. pro zdaňovací období let 2020 a 2021, bylo možné uplatnit osvobození podle tohoto paragrafu tak, jak tomu bylo do konce roku 2019.

Novela zákona zrušila osvobození od dani z nemovitosti u těchto kategorií:
- pozemků remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě a trvalých travních porostech, pokud nesplňují definici krajinných prvků (skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop, mokřad) a nejsou zapsány v evidenci ekologicky významných prvků v evidenci využití půdy,
- pozemků ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat, pokud se nejedná o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání, na kterých se nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž.

Pokud tedy vlastník své remízky, háje, větrolamy a meze nedal 31. 12. 2021 zaevidovat jako ekologicky významný prvek, nesplnil podmínky pro osvobození od daně z nemovitých věcí.

Obdobně je tomu i v případě pozemku "ostatních ploch", které nelze žádným způsobem využívat. Jestliže se na těchto pozemcích nenachází krajinný prvek, jako je skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, který je zaevidován jako ekologicky významný prvek, tak jej nelze od daně osvobodit, a to ani tehdy, pokud nejsou používány k podnikání. Avšak ještě jedna podmínka: i když vlastník dal zaevidovat například své stromořadí jako ekologicky významný prvek, nebude od daně osvobozen celý pozemek, ale pouze území, na němž se nachází zmíněné stromořadí.

Zaplatit musíte i za chátrající stavbu
Jestliže má vlastník budovu, dům, či dokonce zámeček, který chátrá a není možné jej využívat, neznamená to, že daň mu bude odpuštěna. I podle rozsudku Nejvyššího správního soudu je nutno daň z nemovitosti zaplatit také za stavbu, kterou nelze používat, protože je v dezolátním stavu.

Podle soudu přestane budova být předmětem daně z nemovitostí jen v případě, kdy je vydán pravomocný souhlas s odstraněním stavby, pravomocně nařízeno její odstranění nebo když došlo k úplné destrukci obvodových zdí. Pokud jde tedy o dokončenou nebo užívanou nadzemní stavbu, nacházející se na území České republiky, spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, je jako taková předmětem daňové povinnosti.

Není podstatné, zda stavba fakticky plní své funkce, ani jaká je její současná kvalita, ale pouze fakt, že odpovídá zákonné definici předmětu daně. Pro stanovení daně z nemovitých věcí se zde vychází z údajů evidovaných v katastru nemovitostí.

Také firma v likvidaci musí platit daně
Od daně z nemovitosti nelze osvobodit ani podnikatele, který vlastní pozemky nebo domy, ale již je nevyužívá k podnikání. Třeba z důvodu, že se rozhodl podnikání ukončit. Pokud však k tomu nedojde, a podnikatel bude stále v evidenci příslušného veřejného rejstříku evidován jako podnikající právnická nebo fyzická osoba, musí daň ze svého nemovitého majetku uhradit.

Výnos z daně z nemovitých věcí náleží obci, na jejímž území se zdaňovaná nemovitost nachází. Tvoří v průměru necelá 3 % na celkových daňových příjmech rozpočtů obcí, u menších obcí však může dosáhnout až 10 %. Obce přitom inkasují čistý výnos z této daně, zatímco náklady na správu daně nese stát.

Podrobné informace lze získat na webových stránkách Finanční správy ČR.