Vegetační střechy mají významný vliv na kolísání teplot i zadržování vody
Zelené neboli nověji vegetační střechy jsou velmi atraktivním prvkem moderní architektury, ale zároveň mají pro budovy a jejich obyvatele i mnoho nesporných pozitivních přínosů. Na Stavební fakultě Žilinské univerzity se rozhodli tyto vlastnosti prověřit v praxi. Vědci zjistili, že vegetační střechy mají výrazný vliv jak na teplotu, tak na zadržování vody. V zimním období vegetační souvrství snižuje ochlazování povrchu, a tím i tepelnou ztrátu prostupem tepla. Souvrství, i přesto že je mokré, vlhké nebo zamrznuté, přispívá ke zlepšení tepelně-izolačních vlastností.
U běžné střechy tuto funkci může plnit sníh, ale v dnešní době je jeho výskyt a délka trvání povětšinou krátká. V létě pak vegetace na střeše dokáže zadržet podstatnou část vody z běžného deště (až 75 %).
Vegetační střechy také přispívají ke zlepšování kvality ovzduší tím, že zadržují oxid uhličitý, produkují kyslík a zachycují částice prachu z ovzduší, tlumí hlučnost z okolí, hluk z letecké a pozemní dopravy, podílejí se na ochraně před přehříváním městského prostoru, ale také chrání podkroví a případné byty v tomto prostoru, před nadměrným přehříváním.
Vegetační střechy mohou mít také rekreační a ochranný charakter. Pokud je střecha správně konstrukčně řešena a dobře osazena, vegetace chrání střešní konstrukci a její izolační vrstvy před účinky ultrafialových slunečních paprsků a před výkyvy teplot. Tyto střechy se také stávají přirozeným prostředím pro život hmyzu a ptáků, a pokud jsou zřízeny jako zahrady, umožní v centrech měst vytvoření tolik potřebných míst k odpočinku, relaxaci, a často i k drobné pěstitelské činnosti. Existují dokonce střechy, na nichž mají včelaři umístěné úly. V Praze například včelstva obývají střechy magistrátu, budovy České filharmonie či Národního zemědělského muzea.
Podle odborníků z Atelieru DEK je nejhezčí střechou na světě ta, která kvete. Vzhled střechy má výrazný vliv na celou estetiku domu. Zatímco u běžných střech stavebníci řeší krytinu a její barvu, u vegetační střechy je důležité vybírat rostliny nejen podle vzhledu, ale také podle zamýšleného rozsahu údržby a způsobu užití. Vegetace může zahynout již během samotné realizace, ale i později, pokud nebude mít vhodné podmínky. Důležité pro funkčnost vegetační střechy je také správné technické provedení celé střechy a jednotlivých vrstev, zvláště hydroizolace, aby nedošlo k poškození střešní konstrukce nebo v extrémním případě k narušení statiky domu.
Existují dva typy vegetačních střech. Extenzivní a intenzivní. U extenzivní se používá jako vegetační vrstva nejčastěji předpěstovaný koberec se suchomilnými rostlinami, jako jsou různé sukulenty, rozchodníky a podobně. Tyto střechy vyžadují minimální údržbu (cca 2x ročně). Intenzivní střechy mohou být mnohem rozmanitější a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy potřeba zvážit možnosti údržby hotové střechy, jako je například zalévání, případně i sekání trávy a podobně.
Specialitou poslední doby je kombinace vegetační střechy a fotovoltaiky, které se zdá laikům jako protichůdné řešení, ale ve skutečnosti to přináší benefity pro obě strany. Výparem vody z vegetace totiž dochází k ochlazování okolí včetně panelů, a tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10–15 % a zároveň se prodlužuje jejich životnost. Zelená střecha navíc pohlcuje prach a polétavé částice, které neulpívají na povrchu panelů, a tak neklesá jejich výkon. Na druhou stranu pro vegetaci to znamená větší možnosti ve volbě druhů rostlin, neboť panely vytvářejí na části střechy i zastínění, které některé rostliny pro svůj růst potřebují.
Lidé často objevují již objevené. Tak je to i s vegetačními střechami. Vždyť co jiného byl jeden ze sedmi divů světa visuté zahrady princezny Semiramis, než svým způsobem také zahradami na střechách. V České republice je doložena první střecha osázená vegetací v zámku v Lipníku nad Bečvou. Popis budov z r. 1869 udává, že pravé hospodářské křídlo tvoří mj. koňská stáj a kočárovna se střechou se zahradní plochou po rozloze cca 600 m2.
Související články
Dotační programy na vytváření zelených střech a využití srážkové vody v Brně pokračují
Dotace na využití srážkové vody mohou získat jak vlastníci stávajících rodinných domů, stavebníci a nabyvatelé nových rodinných domů, tak vlastníci bytových domů a stavebníci či nabyvatelé nových…
realitní zpravodaj
16. 3. 2023
Při koupi domu nechte zkontrolovat jeho energetickou náročnost
Domy, postavené od 80. let minulého století, bývají podle odborníků většinou v poměrně dobrém stavu, a tak jejich rekonstrukce nemusí být nijak zvlášť složitá. U starších domů je třeba počítat s…
realitní zpravodaj
14. 4. 2022
Nová zelená úsporám rozšiřuje dotační programy pro vlastníky bytových domů. Kolik můžete získat?
Zateplení Dotace na zateplení obvodových stěn, střechy, stropů a podlah u stávajících bytových domů v celé ČR se vztahuje na budovy s datem žádosti o stavební povolení do 1. 7. 2013. Podpora je…
realitní zpravodaj
21. 3. 2022
Brno dává zelenou dotacím pro zelené střechy
31.7.2019 - Ojedinělý dotační program Zeleň střechám běží v Brně od 1. června letošního roku. Je určen všem majitelům nemovitostí, kteří chtějí zkvalitnit tepelnou stabilitu svého obydlí a žít v…
realitní zpravodaj
31. 7. 2019
Zelené střechy s podporou Nová zelená úsporám
17.6.2019 - Střecha, pokrytá zelení, se stále častěji vyskytuje i v naší zemi a má nesporné výhody. Že je to účinné opatření i z hlediska životního prostředí, dokládá fakt, že ve studeném podnebí…
realitní zpravodaj
17. 6. 2019