Jaké sankce vám hrozí, když nenahlásíte SVJ správný počet osob v bytě?

Povinnost vlastníka bytu nahlásit výboru SVJ, případně správci či vedení družstva počet osob bydlících v daném bytě vyplývá z dvou zákonů. Tím prvním je občanský zákoník a druhým zákon o poskytování služeb spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (zákon č. 63/2013 Sb.). Při porušení prvního zákona, tedy občanského zákoníku, ale nenásleduje žádná sankce, ovšem totéž se netýká zákona druhého. Takže sankce za nenahlášení počtu osob může přijít, a nemusí být právě malá.

Smysl § 1177 občanského zákona, který ukládá, aby „vlastník jednotky oznámil bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu změny v počtu osob, které mají v bytě domácnost a bydlí v něm po dobu, která činí v souhrnu nejméně tři měsíce v jednom kalendářním roce“, má obecný, spíše bezpečnostně-evidenční význam. Důležitý tento údaj může být například v případě požáru v domě nebo jiné havárie, kdy je nutné vědět, kolik osob se zpravidla v domě zdržuje, kolik osob tam má svou domácnost a kolik jich je potřeba evakuovat.

Na druhou stranu zákon o poskytování služeb sleduje účel účetně-evidenční, protože některé služby mají přímý vliv na počet osob v jednotlivých bytech. Dle osob se nejčastěji rozpočítávají náklady na společnou elektřinu, odpad, výtah a úklid. Přitom osoba obývající byt nemusí mít trvale hlášený pobyt na této adrese, ale pro rozúčtování služeb musí být nahlášená. Pokud nebude, mohou vlastníkovi bytu vzniknout sankce.

Zákon konstatuje, že jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, jejíž výši může družstvo, anebo společenství rozhodnout dvěma třetinami vlastníků a její horní hranice je 50 Kč za den prodlení. Představíme-li si, že se do bytu k vlastníkovi přistěhuje například nová partnerka s dvěma dětmi a on to nenahlásí třeba po dobu šesti měsíců, pokuta se může vyšplhat do mnohatisícové výše. A to bude podstatně více, než by vlastník zaplatil ve zvýšených zálohách na služby, což může – a mělo by – po nahlášení změny počtu osob nastat.

Dle Mgr. Jana Bauera, právního analytika Klusák advokátní kancelář – Law Firm, může výbor společenství vlastníků jednotek zvednout vlastníkovi jednotky zálohy, pokud dojde ke změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služeb. A prokazatelné zvýšení počtu osob, které v bytě bydlí, je dle jeho názoru oprávněným důvodem pro zvýšení záloh na služby související s užíváním bytu, a to zejména u těch služeb, které se rozúčtují podle počtu osob.

V hlášení o osobách, které se do bytu přistěhovaly, je třeba uvést i jejich osobní údaje.

Společenství vlastníků i bytové družstvo mají povinnost vést seznam vlastníků, resp. členů družstva, a nájemců a musí tudíž také shromažďovat nezbytné osobní údaje. Typicky jde o jméno, příjmení, rodné číslo či datum narození, číslo nějakého osobního dokladu, jako je občanský průkaz či pas, a samozřejmě kontaktní údaje, jako telefonní číslo, e-mail a číslo bankovního účtu. V případě nájemců, kteří nemají v domě trvalé bydliště, by také v evidenci měla být adresa trvalého bydliště.

To však neplatí při hlášení o zvýšení počtu osob v bytě. Marie Ratajová, jednatelka právní poradny pro realitní zprostředkovatele ABES, k tomu vysvětluje, že nájemce podle zákona nemá povinnost poskytnout o spolubydlících žádné údaje a postačující je pouze nahlásit počet osob, které předmět nájmu s nájemcem užívají. Ale sdělí-li nájemce z vlastního rozhodnutí pronajímateli tyto údaje, pak je to možné, aniž by tyto osoby výslovně udělovaly souhlas se zpracováním osobních údajů.

Povinností pronajímatele je zabezpečit osobní údaje nájemců a dalších nahlášených osob tak, aby k nim neměly přístup osoby, které nejsou oprávněné se s nimi seznamovat. V případě ztráty či krádeže dat a dokumentů či při jiném úniku osobních údajů je pronajímatel povinen tuto událost oznámit na Úřad pro ochranu osobních údajů.