Stále více jsou žádané vícepokojové byty s menšími rozměry. Jak je získat?

Rozruch v Hongkongu vzbudil koncem loňského listopadu developerský projekt, v jehož rámci dala jedna firma do prodeje miniaturní byty o pouhých 12 metrech čtverečních. Malé byty nejsou v Hongkongu ničím novým. Podle oficiálních čísel žije v těchto mnohdy špatně osvětlených a špatně větratelných bytech asi 200 000 lidí. Nyní se trend zmenšování dostává i do Česka.

Nejen v Hongkongu řeší obyvatelé velkých měst náklady na bydlení. V mnoha městech světa jsou centra pouze pro velmi bohaté, ti ostatní se musí spokojit s okrajovými čtvrtěmi a podstatně menšími byty. Ne nadarmo jsou již desítky let v kurzu skládací postele, pracovní kouty zavřené ve skříni, palandy a mnoho dalších vychytávek, jak na malém prostoru zabydlet a uskladnit co nejvíce osob.

Také podle českých developerů a realitních expertů je u nás již léta nejžádanější velikostí bytu 2+kk, event. 2+1. Nové byty se staví nejen s ohledem na maximální úsporu energií, ale také s požadavky na úsporu místa, včetně nápaditého umístění úložných prostor. 

Zvláště ve větších českých městech je ale ještě dostatek činžovních domů, postavených ve dvou minulých stoletích, které skrývají velkorysé byty, často se vstupními halami, pokojíky pro služku, spížemi a pokoji o rozměrech minimálně 20 metrů čtverečních. Takový třípokojový byt může mít celkovou plochu sto i více metrů, takže bydlení v něm je pohodlné, ovšem také finančně náročné. 

Proto se odborníci domnívají, že by v některých městech mohlo bytovou krizi zabrzdit rozdělení těchto velkých bytů na dva menší. Byty o méně metrech čtverečních, ale zároveň o více místnostech, mohou být ideálním řešením pro mnohé zájemce o bydlení. Nižší výměry bytů by totiž mohly snížit finanční nedostupnost bydlení. Zájemci o byt by ušetřili na koupi či nájmu, na energiích za provoz větších prostorů, a zároveň by si mohli dovolit dispozice, které nejvíce požadují.

Shodli se na tom odborníci napříč stavebním spektrem na nedávné diskusi o budoucnosti nájemního bydlení v Česku, o které informovala ČTK. Situaci již pochopili i někteří vlastníci velkých bytů ve starších činžovních domech a nechávají je stavebně rozdělit na dva menší právě kvůli snazšímu pronájmu.

Ideálním řešením by podle odborníků byla výstavba bytů o počtu místností 3+kk a více, ale o méně metrech čtverečních. Trend zmenšování bytů potvrdila také architektka společnosti Capexus designující interiéry budov Erika Bohatá. "Je to vždy o chytrém řešení interiérů. Dá se navrhnout spoustu schovaných úložných prostorů. Takový byt o 50 metrech čtverečních může zároveň být 3+kk," uvedla Bohatá.



Také podle Martina Němce, architekta a spoluzakladatele ateliéru ADNS architekti, je možná přestavba menších bytů na jednotky s přidaným počtem obytných místností. Muselo by ale jít o starší koncové, například rohové byty, které mají dvě nebo tři fasády orientované na vícero světových stran. 

Bohužel, tento trend zvýšení počtu bytů přestavbou lze využít pouze u starší zástavby. Nové výstavbě menších bytů s více místnostmi brání především parametry stanovené pro obytné místnosti a kuchyni. Například u bytu 3+kk musí mít obývací pokoj minimální plochu 16 metrů čtverečních, ložnice pro dvě osoby 12 metrů čtverečních, ložnice a místnost pro jednu osobu osm metrů čtverečních, samostatná kuchyně musí mít 12 metrů čtverečních. Minimální šířka místnosti musí být 3,30 metru.

Současně s tím je nutno splnit přísné požadavky na denní osvětlení každé místnosti, přímé větrání, proslunění a další hygienické a technické parametry, které stanovuje vyhláška o technických požadavcích na stavby.

Při respektování těchto požadavků bytů s menší podlahovou plochou o více místnostech moc nepřibude. Nicméně i přestavba starších bytů je určitým řešením. Větší volnost v nové výstavbě, samozřejmě při dodržení základních hygienických norem, může pak developerům přinést pouze nová legislativa.