Plánujete solární panely na střeše bytového domu? První na řadě je statik

Energetická krize, vysoká inflace, zdražování, to vše vede vlastníky rodinných i bytových domů k realizaci úsporných řešení, která nyní ani v budoucnu nadměrně nezatěžovala jejich peněženky. Tomu napomáhají dotační programy Nová zelená úsporám i další programy vyhlašované Státním fondem životního prostředí. Zvláště u bytových domů však nesmí vlastníci zapomenout na kvalitní přípravu.

Vlastníci bytových domů, a to zvláště panelových, musí pamatovat na to, že ať se jedná o výměny bytových jader, dodatečné zateplení pláště domu, či úpravy balkonu a lodžií, vše by mělo být prováděno s ohledem na konkrétní typ panelového domu. To naprosto pregnantně platí také pro budování zelených střech či fotovoltaických elektráren na střechách.  Na místě je proto konzultace se stavebními projektanty, a především statiky.

V České republice bylo postaveno více než 80 tisíc panelových domů, převážně čtyř až osmipodlažních, s 1,2 milionu bytů a dvanácti typy konstrukčními soustavami. Proto je třeba před každým stavebním zásahem určit, která konstrukce byla pro daný dům využita a analyzovat, zda je možné je dále zatížit. Pokud se totiž stavební úpravy neprovedou s přihlédnutím ke specifikům dané panelové soustavy, může nastat přetížení, nebo dokonce narušení konstrukce.

S tím se často setkává Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). "Je třeba vědět, že dnes požadované úpravy často přesahují původní zadání pro návrh panelových objektů v době jejich vzniku. Nový navrhovaný stav je třeba posuzovat podle dnes platných norem a předpisů a s vyhlídkou na využívání i v dalším období životnosti stavby. Každé úpravy přinášejí také změny v zatížení působícím na konstrukce stavby. K tomu je třeba počítat se stářím konstrukcí panelového objektu a použitých materiálů. Leccos lze dnes technicky vyřešit, ale s omezením nebo za vyšších nákladů," vysvětluje člen ČKAIT Luděk Vejvara.

Například nová zelená střecha znamená podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka velké dodatečné statické zatížení, s nímž původní návrh konstrukce panelového domu nepočítal. U většiny panelových soustav proto není možné umístit ani relativně lehčí, extenzivní vegetační souvrství.

Podobné to je při instalaci slunečních kolektorů. Je třeba, aby střecha v provozu unesla dodatečné zatížení vyvolané touto instalací. Ke statickému zatížení střechy totiž přispívají jednak solární kolektory vlastní hmotností, a také potřebné podpůrné konstrukce. Střecha s panely je však navíc zatížena dynamickými účinky větru a sněhu.

V každém případě je třeba jakékoli takové instalace projednat se statikem, který konkrétní situaci posoudí výpočtem.

To platí i o stavebních úpravách v jednotlivých bytech. Časté jsou zásahy do nosných stěn, přetěžování stropů novými příčkami, zasekávání rozvodů do stropů nebo do příčných nosných betonových stěn, nové betonáže podlah, úpravy lodžií nebo větší zásahy do nosných stěn, jako je rozšíření nebo posun dveřního otvoru. To jsou podle Komory faktory, jejichž neodborným provedením může být ohrožen i dům jako celek.

V příštích deseti letech se podle Svazu českých a moravských bytových družstev očekává modernizace 300–500 tisíc bytových jednotek, u nichž bude třeba řešit především technický stav domů. Ovšem bydlení ve stávajících domech, které budou modernizovány na současné standardy, je stále mnohem lepším řešením, než výstavba nových domů a zahušťování stávající výstavby.

Právě proto je třeba mnohem více zapojit do rekonstrukcí odborníky, aby provedené rekonstrukce byly dostatečně kvalitní a nezpůsobily do budoucna pro daný dům více škody než užitku.